Potomci lidí z dob Velké Moravy? Začaly testy DNA

Mohli se předkové lidí žijících na Uherskohradišťsku potkat s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem? Na tuto otázku by měl odpovědět zahájený unikátní výzkum, který organizují archeologové z Moravského zemského muzea. Zahájili v Centru slovanské archeologie odběry DNA a budou pokračovat ve středu a v sobotu.

Dobrovolníci zjistí, zda se jejich předci mohli setkat s věrozvěsty
Zdroj: ČTK/BTA

K odběru DNA dorazil i sedmdesátiletý Jan Vlk. Jeho rod žije v sousedních Kunovicích podle matrik už 400 let. Díky testu možná zjistí, že jeho historie je spojená s oblastí ještě déle. „Zajímá mě historie, vlastní rod, návrat ke kořenům,“ vysvětlil Vlk. Dodal, že bude rád, když pomůže s odhalováním historie.

K výzkumu si vědci vytipovali celkem 150 starých místních příjmení. Mezi ně patří například Omelka, Bobčík nebo Hvožďa. „Jedná se především o muže – nositele příjmení, o němž se v obci traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti, například Raštica po knížeti Rastislavovi, a zvláště o ty, kteří mohou svůj rodokmen doložit konkrétními záznamy: Rody sahající do 17. století jako například Dřínka, Hrabec, Hrubý, Zajíček, Jurásek a tak dále,“ uvedla náměstkyně ředitele muzea Eva Pánková .

I mezi příjmeními jsou unikáty. „Překvapilo mě třeba jméno Blabla, o němž jsem do té doby neslyšel, a kupodivu se ozval pán z Arizony, že on by taky dal vzorek,“ řekl archeolog Luděk Galuška z Moravského zemského muzea.

Vzorky DNA porovnají s kosterními pozůstatky

Právě vzorky DNA dobrovolníků z Uherskohradišťska, kteří mají určitá příjmení, chtějí odborníci porovnat s kosterními pozůstatky. Ty pocházejí z raně středověkého pohřebiště na výšině sv. Metoděje v Uherském Hradišti – Sadech. „Dnešní města Uherské Hradiště a Staré Město skrývají pod zemí jedno z nejvýznamnějších center Velkomoravské říše, které se v 9. století pravděpodobně jmenovalo Veligrad,“ vysvětlil archeolog Luděk Galuška.

Dobrovolníkům ochotným zapojit se do průzkumu odborníci odeberou sliny ke genetickému výzkumu. Muzeum zaručuje anonymitu. „Výsledná informace, tedy zda dávní předchůdci účastníků výzkumu žili v době Velké Moravy a raného českého státu, tedy v 9. až 12. století, a mohli se teoreticky setkat s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, bude všem zúčastněným poskytnuta zdarma,“ dodala Pánková.

Odběry budou ve středu a v sobotu

Odběry vzorků slin dobrovolných dárců provede specialistka v prostorách Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti, a to ve středu 9. prosince od 8 do 13 hodin a v sobotu 12. prosince od 9 do 16 hodin. Vyhodnocování výsledků potrvá asi rok.

Centrum slovanské archeologie zřídilo Moravské zemské muzeum v Uherském Hradišti jako své pracoviště od letošního dubna. V budově, kterou získalo bezúplatně od policie, má zázemí pro badatele i výstavní prostory, kde může představit archeologické nálezy z velkomoravské doby. Archeologové muzea působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století.