Čtyři roky centra CEITEC – investice pět miliard a přes pět set vědců

Čtyři roky a pětimiliardová investice změnily podobu vědeckého pracoviště CEITEC. To zpočátku nemělo ani vlastní budovy a týmy vědců musely pracovat ve vypůjčených prostorách. Nyní je rozloha jeho laboratoří 25 tisíc metrů čtverečních a nejen v nich pracuje na pět set vědeckých pracovníků.

Středoevropský technologický institut CEITEC
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

„CEITEC je jedno z míst, kde se dá dělat dobrá věda. Myslím si, že standard už je hodně dobrý a že se vyrovná spoustě vědeckých pracovišť,“ popsal stav centra mezinárodního vědeckého pracoviště výpočetní technik Robert Vácha. Programuje tam počítačové modely stimulující přírodní procesy, které třeba napoví, jak léčivo nejlépe dostat do buněk. Do Brna se přesunul z univerzity v Cambridge.

CEITEC má za sebou už i konkrétní výsledky. „Máme výzkum věnovaný materiálním vědám, který vedl k objevení principů, podle kterých by bylo možné zdvojnásobit paměť počítačů. Nebo byly vyvinuty materiály, které by po otestování mohly sloužit jako náhrada třeba čelistí,“ vyjmenoval operační ředitel CEITEC Jiří Nantl. Vědci ale umí speciálními přístroji nahlédnout do lidského mozku, nebo třeba i do svalů mravence.

Podle něj CEITEC dostal Brno na mapu vědeckého světa. „CEITEC je vlastně dneska jediná organizace ze zemí střední a východní Evropy, která je zapojena do celoevropské sítě nejlepších vědeckých institutů v oblasti věd o živé přírodě,“ pokračoval ředitel.

Video Jiří Nantl hovoří o vývoji a úspěchu centra CEITEC
video

Jiří Nantl hovoří o vývoji a úspěchu centra CEITEC

Pracoviště podle slov jeho operačního ředitele nemá problémy se získáním mezinárodních grantů. „To, s čím zápolíme, je systematická podpora ze strany státu. Nikde v Evropě, ani na světě, nemůžete provozovat vědecký ústavu tohoto typu, aniž máte základ stabilního, státem garantovaného financování,“ vysvětlil Nantl.

Velkých špičkových center vědecké excelence funguje v Česku celkem šest. V Brně kromě CEITECu i ICRC, zaměřené hlavně na kardiologický a neurologický výzkum a částečně i počítačové IT4I. Akademie věd tu chtěla i laboratoř s urychlovačem částic, takzvaný CESLAB ale v soutěži o dotační peníze neuspěl.