Prostějov - Prostějovská radnice nabídla zájemcům k prodeji dvacet devět z téměř sedmdesáti soch, které vznikly během deseti ročníků mezinárodního sochařského sympozia Hany Wichterlové. Tvrdí, že díla jsou ve špatném stavu a pro město nepotřebná. Autoři, kteří objekty vytvořili a městu je darovali, jsou pobouřeni a sepsali proti záměru petici.
Prostějov se zbavuje darovaných soch ze sympozia. Autoři protestují
Většina soch ze sympozií stála v prostějovských Smetanových sadech. Po jejich nedávné rekonstrukci je tam už vedení magistrátu nechce. Argumentuje, že potřebují zrestaurovat a že se tam už ani nehodí. Dvacet devět soch nabízí i prostřednictvím internetových stránek města k prodeji. Podle umělců silně pod cenou. Čtyři navrhlo k likvidaci.
Umělci městu: Vraťte sochy zpátky do sadu
„Nesouhlasíme s nekulturním přístupem zastupitelů města, s neudržováním, odstraněním, odprodejem nebo likvidací 33 soch. Významní čeští a zahraniční sochaři je nabídli městu za předpokladu, že je bude udržovat,“ uvádí v petici její autor - sochař a urbanista žijící v Hongkongu Emil Adamec, který na sympoziu v roce 2011 vytvořil sochu Drak. Záměr města považuje za porušení autorského zákona, znevážení práce sochařů a podvod na autorech. Žádá, aby představitelé města zajistili ošetření a zrestaurování soch a vrácení na původní místo.
Václav Kyselka na sympoziu Hany Wichterlové 2009
Město: Z darovacích smluv nevyplývají žádná omezení
Radnice ale trvá na svém. Tvrdí, že umělcům nikdo neslíbil, že sochy zůstanou na stejném místě. Vzhledem k nesouhlasným reakcím některých autorů prověřuje darovací smlouvy. „Veškeré darovací smlouvy, které byly s umělci sepsány, nyní posuzujeme. Až na výjimky z nich pro město neplynou žádná omezení. Není v nich uvedeno, že by město nesmělo se sochami dál nějak nakládat,“ uvedla náměstkyně primátora Ivana Hemerková z uskupení PéVéčko.
Mezi díly nabízenými k prodeji jsou i sochy bratrů Tomáše a Davida Medkových. „Darovací smlouva neznamená, že si zástupci města mohou se sochami dělat, co se jim zlíbí. Existují také autorská práva,“ zlobil se David Medek. Zdůraznil, že použité dřevo je velice kvalitní a může ve volném prostranství vydržet desítky let. Je o tom přesvědčený i Miroslav Švancara, hlavní organizátor sympozia, které skončilo před čtyřmi roky. „Kmeny jsme vybírali vždy velmi pečlivě tak, aby i přes minimální starost vydržely ve městě desítky let,“ řekl.
Stanislav Jenčo na sympoziu Hany Wichterlové 2005
Rozpory v ocenění soch - pár desítek tisíc, anebo milionů?
Město argumentuje znaleckými posudky, které si na třiatřicet soch nechalo udělat. „Z posudků vyplývá, že sochy byly vytvořeny z neošetřených a neimpregnovaných kmenů. Tento materiál není vhodný pro dlouhodobé venkovní umístění. Některé jsou v lepším, některé v horším stavu, většina však vyžaduje konzervátorské zásahy,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pospíšil z PéVéčka. A město do už do ošetření soch investovat nechce.
Prodej by měl probíhat obálkovou metodou. Zatímco radnice sochy ocenila částkami od tisíce do pětadvaceti tisíc, autoři ohodnotili šestašedesát děl, která na sympoziích vznikla, na celkem deset milionů. „I když jsme sochy darovali, z důvodu pojistky, možnosti krádeže nebo zničení bylo potřeba u každého díla stanovit cenu,“ uvedl sochař Robert Buček. Radnice podle něho zřejmě jen spočítala kubíky dřeva.
O prodeji jednotlivých soch rozhodnou radní
Náměstkyně primátora Ivana Hemerková zdůraznila, prodej konkrétních soch bude schvalovat rada. Připustila, že některé ještě z nabídky vypadnou.
Jan Zemánek - Sympozium Hany Wichterlové 2007