Globální změny podnebí a oteplování planety posouvají jižní Moravu do středomořského klimatu. V horizontu sedmdesáti let by Jihomoravský kraj i Polabí mohly podle klimatologů zažívat stejné klima jako dnes chorvatský Dubrovník.
Na Moravě jako na Jadranu. Česko míří ke středomořskému klimatu
Básník Jan Skácel před lety označil Mikulov za kousek Itálie přenesený na jižní Moravu. Nejteplejší a co do nadmořské výšky nízko položený region Česka ovšem podle meteorologů čekají italské podmínky nejen v básnických metaforách, ale i ve skutečnosti – a proměna podnebí se rozhodně nebude týkat pouze Mikulova.
„Od roku 1980 dochází k nárůstu roků, které lze charakterizovat jako mediteránní či subtropický typ počasí,“ konstatoval vědecký tým z brněnské pobočky ČHMÚ ve své letošní studii. "Pro území střední Evropy se ukazuje, že převážně ve vzdálenější budoucnosti (2071–2100) dojde k masivnějšímu nástupu mediteránních typů počasí, a to v oblastech s nižší nadmořskou výškou."
Výpočty modelu Aladin, na nějž se odvolávají, počítají s tím, že se za šedesát až devadesát let promění jižní Morava včetně Horno- a Dolnomoravského úvalu ve středomořské klima, stejná změna podnebí postihne i Polabí a pražskou kotlinu. Mediteránní klima se bude týkat i velké části západního a jižního Slovenska včetně Žitného ostrova a dolního Rakouska podél toku Dunaje a v oblasti Neziderského jezera.
Dva tisíce hodin slunečního svitu
V současnosti je teplota jihomoravského regionu v průměru o stupeň teplejší než ve zbytku republiky. Blíže ke Středomoří oblast posouvá také mírná zima, vápenitá půda a víc než dva tisíce hodin slunečního svitu za rok, který sice svědčí zdejšímu vínu, může ale způsobovat problémy obilnému zemědělství.
„Jižní Moravu nejvíce ovlivňují globální změny,“ doplňuje Karel Klem z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Dlouhodobý aspekt je zvýšení teploty o půl stupně za posledních padesát let, pokles srážek a zvýšení koncentrace CO2. Nad tím většinou zemědělci jen mávnou rukou, protože tyto aspekty se projevují za dvacet, za padesát let, druhý aspekt je ale mnohem závažnější, a to vyšší extremita počasí.“
Srbská pšenice a italští netopýři
Podle Klema stejné změny klimatu, které ohřívají jižní Moravu a podnebně ji posouvají do Středomoří, způsobují i razantní výkyvy počasí, jež vedou k tomu, že se už nejde zcela spoléhat na úrodnost zdejší půdy. „Stres suchem může způsobit snížení kvality zrna v podobě jeho velikosti, která je přitom důležitá pro pekařskou jakost pšenice i pro sladovnický ječmen. V jednom ročníku potravinářské kvality dosáhneme a ve druhém ji naplníme jen z deseti procent,“ dodává s tím, že už nyní musejí zemědělci využívat odrůdy z jižních zemí. U ozimé pšenice se tak pěstují odrůdy ze Srbska, importované zrno ovšem není zvyklé na tuzemské půdy ani klimatické podmínky (zejména chladnější zimy).
Posilující středomořský charakter jižní Moravy potvrzují botanici, a jak upozornil Radoslav Němec ze znojemského Jihomoravského muzea, už dnes je možné u Dyje vypěstovat citronečník trojlistý nebo fíkovník. U Hustopečí každoročně vykvétá nejsevernější evropský sad mandloní a chráněná dílna ve Starovičkách na Břeclavsku začala pro své výrobky na dvou hektarech pěstovat levanduli, jež je typická zejména pro francouzskou Provence.
O proměnách tuzemského podnebí svědčí také opakovaná hlášení zoologů o nálezu druhů, které nejsou pro Česko na rozdíl od jižních oblastí typické. Za poslední dekádu zoologové na jižní Moravě odhalili mimo jiné výskyt tří nových druhů netopýrů – netopýra Savia, jenž žije v severní Africe a v podhůří Alp, netopýra jižního a létavce stěhovavého.