Plánované rozšíření těžby hnědého uhlí na jihozápadním cípu Polska by mohlo negativně ovlivnit i obydlená území na české straně hranice. Liberecký kraj se obává hluku a prachu nebo ohrožení zdrojů pitné vody.
Liberecký kraj odmítá rozšíření uhelné těžby těsně za hranicí s Polskem
Rozšíření povrchového dolu v Polsku by mělo vést podél silnice z německé Žitavy do polské Bogatyně. Je to jen tři sta metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné, která patří pod Hrádek nad Nisou. Kraj i obce v pohraničí se bojí zvýšeného hluku a množství prachu. Ohroženy mohou být i zdroje pitné vody, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj).
„Budeme dělat vše pro to, abychom v rámci mezinárodní EIA naše námitky uplatnili. Můj soukromý názor je, že to bude velice obtížné, protože Polsko se evidentně chystá ložisko vytěžit až do úplného konce a využít ho pro výrobu elektřiny,“ řekl Půta. Svědčí o tom podle něj i výkup pozemků a nemovitostí v plánovaném dobývacím prostoru na polské straně.
„Většina obcí na české straně od Hrádku nad Nisou až po Višňovou včetně celého Frýdlantska je ve velice podobné pozici, jako jsou obce na Mostecku - Horní Jiřetín nebo Litvínov, tak budeme chtít po vládě, aby vymyslela, jak kompenzovat obcím a obyvatelům ty ztížené podmínky,“ řekl Půta.
Hnědouhelný důl u Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. V posledních letech prošly bloky elektrárny modernizací za zhruba 37 miliard korun. Díky tomu se podařilo snížit emise oxidů síry, oxidů dusíku a prachu. „Stavět tam ale začali další blok,“ upozornil hejtman Martin Půta (STAN). I proto potřebuje elektrárna další uhlí. Těžit by v Polsku chtěli až do roku 2044. Dobývací prostor, který je dnes na rozloze zhruba 14 tisíc hektarů, by se měl podle informačního systému EIA rozšířit asi o čtvrtinu.