Brno – Odškodnění ve výši 360 tisíc korun nemusí vracet Rudolf Oprendek, kterého uvěznil minulý režim. Za mřížemi skončil proto, že odmítl kvůli víře nastoupit na vojnu. Nejvyšší soud (NS) po něm chtěl peníze vrátit, dnes se ho ale zastal Ústavní soud (ÚS). NS se tedy případem musí znovu zabývat.
ÚS se zastal odpírače vojenské služby. Nemusí vracet oškodnění
„Ústavní soud rozhodně nechce, aby se ke staré křivdě, která vznikla během socialismu, připojila křivda nová,“ okomentovala dnešní nález ÚS soudkyně Kateřina Šimáčková. Podle něj si může Rudolf Oprendek ponechat už dříve přiznané odškodnění za čtyři sta dnů, které strávil ve vězení.
Za mřížemi strávil roky 1981 a 1982. Odepřel totiž kvůli náboženskému vyznání vojenskou službu. V roce 2011 dosáhl zrušení rozsudku a zastavení trestního stíhání. Poté požádal ministerstvo spravedlnosti o odškodnění za nezákonné věznění. Úřad mu ale nevyhověl, a tak se Oprendek rozhodl podat žalobu.
Díky usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 a pražského městského soudu pak získal 360 tisíc korun jako odškodnění a přes sto tisíc korun na náhradu nákladů soudního řízení. Jenže NS později rozhodl, že má peníze vrátit. Podle něj sice muži náleží omluva, ale ne finanční kompenzace. Proto by měl celé odškodnění vrátit.
Oprendek tedy podal ústavní stížnost. V ní tvrdil, že kvůli rozhodnutí NS mu hrozí ekonomická likvidace a případné vrácení odškodnění by bylo problémové. „Dnes výdělky nejsou extra vysoké, bylo by to pro mě dost náročné,“ vysvětlil Oprendek. Část peněz, které od státu dostal, totiž věnoval charitě. Například 36 tisíc korun dal na rozšíření domova pro seniory v Mariánských Lázních.
Soudkyně Kateřina Šimáčková hovoří o případu odpírače vojny (zdroj: ČT24)
Problém byl v interpretaci
Oprendek žádal o odškodnění za takzvanou nemateriální újmu, které je založené na mezinárodní Úmluvě o ochraně lidských práv. Ta je pro Česko závazná od roku 1992. Koncem loňského roku se ale ústavní soudci shodli na tom, že není možné odškodnit za křivdy na základě Úmluvy, které nastaly ještě před začátkem devadesátých let, kdy Česko evropskou úmluvu přijalo. Také podotkli, že se nové stanovisko nevztahuje na lidi, kterým bylo odškodnění přiznáno už předtím. A to je právě případ Rudolfa Oprendka.
Tomu ale NS jeho nárok na odškodnění zamítl. Nevzal totiž v potaz to, že spadá do skupiny žadatelů, kterým už bylo odškodnění přiznáno. Musí proto případ znovu projednat a na základě dnešního nálezu peníze ponechat. „Je lépe, když za později uznanou výkladovou chybu Ústavního soudu ve prospěch obětí komunistického režimu zaplatí prostředky státního rozpočtu, než aby měly tyto oběti pocit, že s nimi i státní orgány demokratického režimu hrají nedůstojnou hru na zklamanou naději,“ uvedla soudkyně zpravodajka Šimáčková. Toto rozhodnutí je nadějí i pro další, kteří jsou v podobné situaci. Jen u ÚS jsou nyní takové tři stížnosti.
„Nejvýraznější z nich je stížnost čtyřiadevadesátiletého muže, který by měl vrátit více než jeden milion,“ řekl advokát Lubomír Müller, který dlouhodobě zastupuje odpírače vojenské služby z řad Svědků Jehovových. Dodal, že pokud ÚS rozhodne obdobně i v dalších věcech, tak to nebudou muset vracet.