Přímo do rukou premiéra adresovali lidé z litvínovského Janova svoji petici. V dopise, který už na Úřadu vlády přijali, upozorňují na rostoucí napětí mezi skupinami obyvatel sídliště a žádají o pomoc. Martin Šimáček z Úřadu vlády ČR na petici reagoval tak, že organizátoři petice jejím prostřednictví sledují i své obchodní zájmy. Naopak Martin Klika (ČSSD), radní Ústeckého kraje pro bezpečnost a opoziční zastupitel Litvínova uvedl, že s názorem Martina Šimáčka, že by v pozadí petice byl podnikatelský zájem, nesouhlasí. Podle něj je sitauce v Janově důsledkem toho, že město rezignovalo na kontrolu migrace a na sociální práci.
Petice z Janova na vládu
V roce 2008 zasahovala v litvínovském Janově tisícovka policistů. Protiromské demonstrace přerostly v krvavé střetnutí. Nespokojení obyvatelé se přidali k radikálům, kteří využili napjaté situace mezi obyvateli sídliště a Romy.
Ani po sedmi letech se situace nezlepšila - podle místních je dokonce ještě horší. Skoro 1600 obyvatel se teď podepsalo pod petici, kterou dnes dostala vláda. Organizátorem je bytové družstvo Krušnohor, které v Janově spravuje nebo vlastní 18 panelových domů.
Jeden ze zdemolovaných bytů v Janově
František Ryba, ředitel bytového družstva Krušnohor a jeden z organizátorů petice uvedl, že k jejímu zorganizování je vedla zoufalost lidí, kteří v Janově bydlí: „Už nevědí, co mají dál dělat, protože opravují své domy, rekonstruují své domy, chtějí žít na krásném sídlišti, a s nimi tam žije menšina, která je terorizuje,“ uvedl František Ryba. „Nálada mezi lidmi je tak zoufalá, že už mluví o tom, že by měli demonstrovat, že by měli jít do ulic, a to je to nejhorší co by se mohlo stát,“ doplnil František Ryba.
František Ryba dále uvedl, že v Janově žijí některé rodiny starousedlíků už desítky let. On sám tam žil 21 let a tamní obyvatele velmi dobře zná. „Jsou to lidi slušní, pracující, se kterými se dá normálně vyjít. Bohužel se tam dostalo hrozně moc rodin z celé republiky, které tam stěhovaly různé realitky, a ti jsou nejhorší,“ uvedl František Ryba.
Petici už podepsalo asi 1600 obyvatel
Martina Zukičová, obyvatelka Janova popsala, že problémem kolem domů jsou například odhozené injekce: „Tady injekce, za barákem injekce - samí feťáci.“
Jen družstvu Krušnohor dluží neplatiči přes 40 milionů korun. Jde o peníze, které ale někdo musí zaplatit, pokud nemá být dům bez vody nebo elektřiny. „Tady bydlí ještě pořád slušní lidé a platiči, kteří platí svoje poplatky. A na to by se mělo poukazovat,“ uvedla Renata Voláková, obyvatelka Janova.
Prázdná výtahová šachta, uřezané zábradlí, rozbourané zdi - tak vypadají vybydlené domy v litvínovském Janově.
Přesto i v těchto domech stále bydlí lidé, kterým jednotlivé byty patří. „Tento byt má svého majitele, na bytě je dluh zhruba tři čtvrtě milionu korun,“ uvedla konkrétní příklad Hana Žihlová, předsedkyně petičního výboru.
Na sídlišti žije zhruba 6 000 obyvatel, z toho víc než polovina jsou sociálně slabí. Organizátoři petice vidí řešení ve změně zákonů. Pomoci může podle nich i město. Například přijetím dalších asistentů prevence kriminality.
„V Janově jsou čtyři preventisti, což je zoufale málo, je to potřeba počítat na desítky, 40 až 50 preventistů, kteří budou vychovávat,“ řek František Ryba, jeden z organizátorů petice a ředitel bytového družstva Krušnohor.
Zdemolované elektrorozvody v Janově
Podle starostky Litvínova Kamily Bláhové (ANO) je problémem Janova občanské soužití. „Na jedné straně žijí lidé, kteří chodí do práce, žijí běžným životem tak, jako všichni ostatní. A na druhé straně žijí občané, kteří jsou na sociálních dávkách. A město to může řešit pouze a jedině tím, že tam má sociální služby,“ řekla Kamila Bláhová. Město má podle starostky registrované dvě sociální služby, jednou z nich je sociální služba První krok, jejíž sociální terénní pracovníci docházejí do rodin a monitorují situaci. „Potom fungují v Janově neziskové společnosti, charity a další subjekty, které se zabývají sociální prací. A jsou tam taky preventisti městské policie, preventisti Policie ČR. A my jako zastupitelstvo jsme zřídili osadní výbor a v osadním výboru se přímo řeší podněty od občanů,“ konstatovala Kamila Bláhová (ANO), starostka Litvínova.
Martin Šimáček, ředitel odboru pro sociální začleňování na Úřadu vlády ČR ve vysílání pořadu Události v regionech k petici uvedl: „Petici jsem četl a jsem rád, že jste v reportáži upozornili na to, že organizátorem je vlastně majitel SBD Krušnohor pan Ryba.“ Martin Šimáček dále upozornil na to, že někteří z organizátorů petice na sídlišti nebydlí: „Já jsem měl možnost mluvit s celou řadou lidí, kteří na tom sídlišti právě bydlí, je to kolem 5000 lidí, a ti mi říkají – k té petici se nepřipojíme, protože za tím cítí kromě upozornění na určité potíže na nepořádek v některých částech sídliště také určitý obchodní zájem pana Ryby a SBD Krušnohor. Takže já tu věc vidím, řekněme, složitěji,“ uvedl Martin Šimáček. Ten dále uvedl, že si je vědom problémů s bezpečností v Janově, že tam jsou dlouhodobě problémy s bezpečností a pořádkem, že tam ubývá lidí a je tam vysoká migrace. „Ale zároveň vidím celou řadu nastartovaných řešení v podpoře sociálních služeb, v podpoře asistentů prevence kriminality. A rozhodně bych neřekl, společně s petenty, že je nejvyšší čas udělat něco razantního, aby lidé nešli do ulic. Tak to rozhodně nevidím. Na sídlišti Janov potkávám spoustu lidí, kteří by něco takového nikdy nepodepsali,“ konstatoval Martin Šimáček z Úřadu vlády.
Jeden z domů v Janově
Martin Klika (ČSSD), radní Ústeckého kraje pro bezpečnost a sociální politiku a zároveň opoziční zastupitel Litvínova, který byl dalším hostem ve vysílání Událostí v regionech, sám v Janově žije. Martin Klika konstatoval, že podle něj město rezignovalo na kontrolu migrace a na sociální práci - sociální práce a práce s lidmi v lokalitě není podle Martina Kliky tak kvalitní jako v minulých letech. „Bohužel nemohu souhlasit s Martinem Šimáčkem v tom, že pan Ryba, který je předsedou bytového družstva, že je za tím jeho podnikatelský záměr. Já si to rozhodně nemyslím, protože ty domy vesměs vlastní jednotliví majitelé nebo agentury, které potom samozřejmě neplatí do fondů, neplatí energie a podobně. Takže tam nevidím záměr, když to řeknu, ředitele stavebního bytového družstva,“ uvedl Martin Klika.
Martin Klika dále uvedl, že by chtěl vědět, co bude dělat město: „Protože jednou věcí bylo to, že se mělo jednat s majiteli domů, které jsou vybydleny, to znamená s firmou CPI, jak dál pokračovat, na druhou stranu tam je jeden z pozitivních kroků to, že některé ty domy zpětně neobsazovalo novými nájemníky, ale hledat do budoucna řešení pro celý Janov. Chápu, že úbytek nájemníků je, ale situace v Janově v některých vchodech je kritická směrem k chování některých romských rodin k té většinové společnosti,“ dodal Martin Klika (ČSSD), opoziční zastupitel Litvínova a radní Ústeckého kraje pro bezpečnost.
Krásná Lípa na Šluknovsku sází na uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných
Podobné rasové nepokoje jako v Litvínově zasáhly před čtyřmi lety také Šluknovsko. I tam se přitom najde obec, která je považovaná za vzor v integraci Romů. Ti tu tvoří skoro šestinu obyvatel. Krásná Lípa sází hlavně na uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných. Díky tomu nemá větší problém s krádežemi kovů ani s jinou drobnou kriminalitou.
GALERIE
Pan Robert si vydělá asi 10 000 korun hrubého zdroj: ČT24
Například pan Robert si díky veřejně prospěšným pracím vydělá 10 000 korun hrubého. Do ulic a parků Krásné Lípy vyráží každý pracovní den na osmihodinovou směnu, tak jako dalších 60 dlouhodobě nezaměstnaných. "Mám pocit, že dělám. Lepší než sedět doma a čekat na dávky, řekl pracovník veřejně prospěšných prací z Krásné Lípy pan Robert.
Krásná Lípa, která má 3500 obyvatel, patří v zaměstnávání nepřizpůsobivých k nejúspěšnějším. Většinou jde o lidi bez vzdělání, pro které je práce pro město jedinou možností. Právě uplatnění je přitom podle místostarosty klíčové. „Člověk, který pracuje, má jiné starosti, nemá roupy a nemá potřebu si přilepšovat ukradením kovové mříže nebo čehokoli jiného,“ řekl Zbyněk Linhart (nez.), místostarosta Krásné Lípy.
Obrnice u Mostu - obec oceněná za integraci Romů
Obrnice u Mostu za integraci Romů ocenila Evropská unie. I tady jdou stejnou cestou - dospělým najít práci a děti a mladistvé zabavit v nejrůznějších kroužcích, aby je nelákala ulice.
Starostové se shodují na jednom - zaměstnávání nepřizpůsobivých by usnadnila dlouhodobá finanční podpora státu. Třeba na Šluknovsku teď ale mají příspěvek jistý jen do října.
Petice z Janova na vládu (zdroj: ČT24)