Německý hledač pokladů možná objevil „Jantarovou komnatu“ se dvěma tunami zlata

Sasko - Německý hledač pokladů Christian Hanusch je přesvědčen, že objevil legendární "Jantarovou komnatu", která je zakopána v Krušných horách těsně u česko-německých hranic. Poklad, který pruský král Bedřich Vilém I. věnoval carovi Petru Velikému, uloupili za války nacisti a schovali.

Christian Hanusch „poklad“ našel podle souřadnic zakreslených jeho otcem, který za války sloužil jako radista u letectva. Prý si zaznamenal koordináty míst, kde nacisté mohli před pádem režimu schovávat zlato a diamanty. Tyto koordináty mají údajně vést k takzvaným odběrovým skladům nacistů.

„Deset let hledáme Jantarovou komnatu a teď máme jednoznačně potvrzeno, že jsme našli pod zemí dutý prostor, ve kterém je zlato a možná také stříbro. Určitě to není železo,“ tvrdí starosta obce Deutschneudorf na saské straně Krušných hor Hans-Peter Haustein, který je v mimopracovní době vášnivým hledačem pokladů. „Očekáváme, že to bude zlato z Jantarové komnaty, nebo odkazy na toto zlato ležící v jiné skrýši,“ dodal starosta.

Přítomnost dvou tun zlata nebo stříbra v podzemí už potvrdila renomovaná společnost zaměřená na hledání kovů. „Poklad“ zjištěný měřicími přístroji by se měl nacházet v hloubce asi 20 metrů ve skalním podloží. Objevitel tajné štoly ale věří, že je to jen součást daleko většího pokladu: „Mohou to být obrazy, mohou to být umělecké předměty, sochy, všechno možné.“

Sousedi z české Hory Svaté Kateřiny, kteří pátrají po pokladu již několik let, zprávě o jeho objevení příliš nevěří. Podle nich nebyl na konci války na budování umělých štol čas, proto jsou přesvědčeni, že poklad leží na české straně, v bývalém dole na stříbro. „Zklamání tu určitě není, protože poklad je samozřejmě u nás,“ je si jistý Petr Pakosta, místostarosta Hory Svaté Kateřiny. „Jediná štola, která k tomu byla vhodná, byla Mikulášská štola,“ dodává. Podle německých hledačů pokladů by mělo být jasno už do Velikonoc.

Jantarová komnata, přesněji obložení stěn z umělecky zpracovaných a do drahých kovů uložených kusů jantaru, byla darem pruského krále Bedřicha Viléma I. ruskému caru Petru Velikému. Ten ji dal instalovat v zámku Carskoje Selo u Petrohradu. Když v roce 1941 německá armáda zámek obsadila, dala ostění demontovat a převézt do Německa. Nejprve byly bedny se součástmi Jantarové komnaty uloženy v Königsbergu (Královci, nyní Kaliningradu), po přiblížení fronty je nacisti odvezli hlouběji do Německa, kde po nich stopy končí.

V uplynulých desetiletích se tvrdilo již asi o stovce míst, že v nich jsou bedny s jantarem uloženy, zatím se to však nikde nepotvrdilo. Odborníci se domnívají, že pokud byly součásti Jantarové komnaty skutečně někde zakopány (spekuluje se, že v opuštěných dolech), i tak již dávno zanikly, protože jantar prý v takovém prostředí nevydrží.

Místo poblíž saského Deutschneudorfu v Krušných horách u česko-německých hranic, kde by měla být zakopána "Jantarová komnata".
Místo poblíž saského Deutschneudorfu v Krušných horách u česko-německých hranic, kde by měla být zakopána „Jantarová komnata“.