Cyklisté nově mohou až do středu Krkonoš

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) - Cyklisté mohou od 15. července poprvé vyjet až na Labskou boudu na hřebenech Krkonoš. Provoz na dosud uzavřené cestě v nejcennějším území hor povolila správa Krkonošského národního parku na zkušební dobu jednoho roku. Pokračuje tak v rozšiřování území pro kola, již od 1. července mohou cyklisté jezdit na Luční boudu.

Na Labskou boudu se cyklisté dostanou po asfaltové zásobovací cestě ze Zlatého návrší. Na Luční boudu jezdí po asfaltové cestě od Výrovky. Provoz na obou cestách hlídají pracovníci správy parku. Případným neukázněným cyklistům, kteří by například jezdili mimo cesty, mohou na místě udělit blokovou pokutu až 1 000 korun. Podle mluvčí správy parku Aleny Machačové se provoz na Luční boudu zatím obešel bez problémů.

Jízda na kole k nejznámějším krkonošským boudám má řadu omezení. Povolena je od 9:00 do 17:00 za podmínky, že na cestách neleží žádný sníh. Jízda od Labské i Luční boudy dál je zakázána a cyklisté se musejí zpět vrátit po stejné trase. „Ještě před novým opatřením, tedy před zpřístupněním horského hřebenu před cyklisty, museli majitelé Labské, ale např. i Luční boudy ve svých objektech vybudovat úschovny kol,“ informuje zpravodaj ČT Přemysl Šrámek. Úschovny slouží těm turistům, kteří chtějí pokračovat například k prameni Labe či ke Sněžce. To totiž mohou jen pěšky.

Cyklisté musejí být ohleduplní zejména k pěším turistům, aby je nenutili uskakovat mimo cesty a šlapat po vzácných rostlinách. O podmínkách provozu se cyklisté dozvědí přímo na hřebenech z informačních tabulí. „Správa parku už dříve oznámila, že pokud se na cyklisty objeví stížnosti, cestu opět uzavře. Ochranáři v těchto dnech dokonce v horách mezi pěšími turisty dělají anketu, jejímž cílem je zjistit, co si o novém opatření myslí pěší turisté a zda jim cyklisté nevadí. Výsledek ankety je zatím takový, že nevadí,“ řekl Šrámek.

Krkonošský národní park tvoří spolu s polským národním parkem největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. V Česku se rozkládá na téměř 55.000 hektarech na území bývalých okresů Trutnov, Semily a Jablonec.