Šumava - Muzeum železné opony na šumavské Kvildě zřejmě nebude. Zástupci ministerstva životního prostředí i správci šumavského parku jsou totiž proti převodu pozemků pod budoucím památníkem na muzejní nadaci. Zakladatelé památníku potvrdili, že po čtyřech letech sporů začínají hledat nové místo.
Projekt Muzea železné opony na Kvildě ztroskotal
V září 2002 položili v areálu bývalé pohraniční roty na Kvildě zástupci nadace základní kámen Muzea železné opony. Projekt přijeli podpořit tehdejší ministři. Zamířili sem i příznivci klubů vojenské historie. Záměr se líbil i starostovi Václavu Vostrádeckému (Nez.).
Dnes je vstupní brána komplexu uzavřená. Projekt připomíná už jen cedule pohozená v trávě, objekty chátrají. Základní kámen starosta uklidil, aby ho nikdo neukradl. Náhodně oslovení obyvatelé Kvildy považují krach projektu za „velikou ostudu.“
Muzeum se podle zástupců nadace nepodařilo vybudovat proto, že tříhektarový komplex nezískali do vlastnictví. „Stále je to v majetku státu. Čili nikdo nemůže dělat nic na pozemku, který není jeho,“ vysvětluje postoj Nadace železná opona její prezident Václav Vítovec.
Tento pro policii nepotřebný areál zástupci ministerstva vnitra hodlali předat novému majiteli. S převodem na nadaci ale nesouhlasí pracovníci ministerstva životního prostředí. „Nebyl naplněn veřejný zájem a tento majetek není pro stát trvale nepotřebný,“ tvrdí mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová.
Pozemky teď chce získat obec společně se správci šumavského parku, kteří se obrátili soud, aby spor definitivně vyřešil. „Obsahem žaloby je zajistit převod na Správu Národního parku,“ potvrzuje svůj záměr ředitel Správy NP Šumava Alois Pavlíčko.
Ministr vnitra chce spor řešit mimosoudní cestou. Muzeum mělo podle svých správců připomínat období komunistického režimu. Do výstavby památníku chtěli investovat 100 milionů korun. Prezident nadace Vítovec dnes ale říká: „Je lepší složit zbraně a jít někam jinam.“
V Česku už jedno muzeum železné opony existuje. Nezávisle na kvildském projektu ho v Borovanech na Českobudějovicku vybudoval místní nadšenec za pomoci bývalých pohraničníků.