Varnsdorf – Do nejsledovanějšího tuzemského regionu současnosti se dnes opět soustředí pozornost policistů, radikálních skupin i reportérů. Ve Varnsdorfu se už po sedmé koná demonstrace místních s souvislosti s nepřizpůsobivými obyvateli města a bezpečností. Na řádně ohlášený pochod místních občanů se ve čtvrtek ohlásili i příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), kterých podle policejního odhadu může být i přes 100. Jejich zatím jediná oficiální návštěva města skončila minulý týden dosud nejtvrdším střetem s policií. Policie opět chystá přísná opatření. Na bezpečnost má dohlížet 300 povolaných policistů.
Recept na sociální smír se hledá už 15 let
Tentokrát se nacionalisté chtějí přidat k dříve ohlášenému mítinku a následnému pochodu, svolanému skupinkou místních. Na náměstí Edvarda Beneše se sejdou ve 14:00 a pak vyrazí na pochod směrem k ubytovně Sport, obývané sociálně slabými, zejména Romy. K ní se demonstranti pokoušeli už čtyřikrát neúspěšně proniknout, tentokrát ale mají vše řádně ohlášené. Už od 10:00 si bude vysvětlovat problémy s občany i vedení města na debatě v sálu kina.
„Celá záležitost byla konzultovaná s policií, je to už sedmá demonstrace ve městě. Jsou to věci, které oslabují město jako takové, nálada se zhoršuje a napětí ještě víc stoupá,“ uvedl místostarosta Varnsdorfu Karel Dubský. Původně měl být sobotní mítink jen v režii místních, kteří sice už čtyři ze šesti demonstrací nasměrovali k romským ubytovnám, s policií se ale nestřetli. Ve čtvrtek se pozvánka na sobotní akci objevila i na webu DSSS.
Neohlášené pochody místních obyvatel policie dosud tolerovala a omezila se jen na zahrazování cesty. „Tohle ale nebude ten případ, pokud s námi budou bojovat, zasáhneme tvrdě,“ řekla krajská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová. „Víme o tom, že pravicoví radikálové mají přijet. Mohlo by jich být i přes stovku, takže nasadíme minimálně 300 policistů,“ dodala.
V centru Varnsdorfu radnice pořádá od 10:00 veřejnou diskuzi s občany celého města, kteří se mohou k problému sociálního soužití a kriminality ve městě vyjádřit. „Neradi vidíme to, když se do lidí buší obuškama. To je to poslední, co bychom ve městě chtěli, natož rozbité výlohy atd. Děláme všechno proto, aby město zůstalo klidné, aby se ty věci řešily v poklidu, za stolem,“ dodal Dubský.
Na severu Čech napětí rostlo už delší dobu, počátkem srpna se ale situace vyhrotila. Prvním vážným incidentem byl útok skupiny pěti mladých Romů, kteří se po konfliktu s obsluhou herny v Novém Boru vrhli na osazenstvo mačetami. Dva útočníky policie stále hledá. Incident ze 7. srpna poprvé přiměl stovky lidí, aby na náměstí demonstrovaly proti sociálním poměrům a bezpečnosti ve městě. Od té doby se pouliční protesty přenesly i do okolního Rumburku a právě Varnsdorfu.
Před týdnem se demonstrace účastnilo asi 1 000 lidí a brzy se změnila v boj mezi policejními těžkooděnci a extremisty, při němž létaly z jedné strany lahve a kameny, z druhé potom dělbuchy, slzný plyn a proud z vodního děla. Celkem 37 lidí bylo zadrženo a šest zraněno. Policie následně obvinila pět lidí a možná ještě nepůjde o konečné číslo.
Recept na sociální smír se hledá už 15 let
I v minulých letech násilné konflikty s nepřizpůsobivými často zažíval hlavně sever Čech, sociální střety se však vyskytly i v městech z jiných regionů. Nejde přitom o nově vzniklý problém. Na problém sociálně vyloučených skupin u nás upozorňovaly neziskové organizace už v polovině 90. let. První ucelená studie vznikla v roce 1997. Podílel se na ní také novinář Petr Uhl, který se později stal prvním vládním zmocněncem pro lidská práva. Za jeho působení vznikl institut romských poradců, dětem ve školách poprvé začali pomáhat romští asistenti a vznikla první koncepce romské integrace.
V roce 2007 dostávají lidská práva a menšiny ministerské křeslo, do kterého sedá Džamila Stehlíková. Zavedla agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách, která dnes pracuje ve 26 městech. Stehlíkovou po dvou letech vystřídal Michael Kocáb, který podle svých slov přišel se skutečně konkrétní koncepcí na začlenění romské menšiny. Zatím zůstalo však u pouhého schválení vládou Jana Fischera a to i poté, co se vládní zmocněnkyní stala Monika Šimůnková. „Ta koncepce je velmi široká a je tam mnoho opatření a je důležité si říci, která ta opatření jsou skutečně realizovatelná v praxi,“ komentovala Šimůnková.
Vláda zatím chystá Strategii proti sociálnímu vyloučení. Ta počítá například s výukou finanční gramotnosti na základních a středních školách, navázáním sociálních dávek na školní docházku dětí i s bojem proti lichvě. Vládní strategie bude stát miliardy, v důsledku má ale vydělávat. Zda další koncepce zůstane jen na papíře, ukážou nejbližší dny – iniciativu v romské otázce zatím přebírají sami občané a radikální politická uskupení.
GALERIE
videogallery_000136584