Lomnice nad Popelkou – Výroba sucharů v Lomnici nad Popelkou skončila před deseti lety po zániku tamních čokoládoven. Od roku 2007 ale chrání suchary Evropská unie, stejně jako třeba hořické trubičky nebo Štramberské uši. V Lomnici věří, že značka pomůže s obnovou výroby. Lomnické suchary se od ostatních liší tím, že se pečou nadvakrát a před druhým pečením se obalí v moučkovém cukru.
Do Lomnice nad Popelkou se vrací výroba tradičních sucharů
Lomnické suchary voní po mandlích, oříšcích nebo arašídech. Tři zaměstnanci vyrobí měsíčně 25 tisíc balení sucharů, všechna ručně. Suchary z Lomnice už tři roky chrání Evropská unie, nikde jinde se pod tímto názvem péct nesmí. Teď ale výrobci přesvědčují Brusel, aby suchary mohly obsahovat méně tuku. „Při zápisech byl chybně uveden údaj, který neodpovídá historické tradici ani rozborům,“ sdělil výrobce sucharů Lubomír Rouha.
Cukrářská výroba má v Podkrkonoší dlouhou tradici. Po roce 1948 pekly suchary znárodněné čokoládovny. Ředitel Muzea Lomnice nad Popelkou Jan Drahoňovský informoval, že se však nejednalo o stěžejní výrobu, čokoládovny se převážně soustředily na výrobu dětských piškotů.
Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)
Posledních deset let se suchary pečou v Lomnici jenom v domácnostech a místní cukrárně. Pokusy o obnovení výroby končily zatím neslavně. Výroba sucharů se vrací do Lomnice 200 let poté, co tady s ní rodina Jínů začala. „Splnil se tak můj sen, pro který jsem poslední roky žil,“ prohlásil potomek původních výrobců Josef Jína.
Pokračovatelé jejich tradice se snaží prorazit na zahraniční trhy, například na Slovensko nebo do Německa.
Do Lomnice nad Popelkou se vrací výroba tradičních sucharů.