Špindlerův Mlýn – Ochranáři z Krkonoš odstraňují poslední bariéru, která po vstupu republiky do schengenského prostoru zůstala mezi českou a polskou stranou hor. A to tu jazykovou. Pracovníci Krkonošského národního parku se začali učit polsky a jejich protějšky na polské straně naopak česky. Vedení národních parků na obou stranách zahájila projekt společného vzdělávání, díky němuž se pracovníci obou správ budou učit jazyk zahraničního partnera. Projekt podpořila Evropská unie.
Krkonošští ochranáři se učí cizí jazyky
Je před sedmou hodinou ráno a ochranáři ze Špindlerova Mlýna nejdou jako obvykle do terénu, ale ze všeho nejdřív usedají za stůl, aby se učili polsky. A tak se budou scházet pravidelně následující čtyři roky. „Zatím spíš víc rozumíme, než umíme říct. Proto máme tyto kurzy,“ uvedl terénní pracovník Správy KRNAP Pavel Jiřička. Na české straně hor se polsky hodinu a půl týdně bude učit čtyřicet ochranářů, převážně terénních pracovníků. Rodilý mluvčí je připravuje i na některé jazykové záludnosti. „Například: Čerstvý znamená polsky starý,“ vysvětlil učitel polštiny Tomasz Zielinski.
Česko-polský slovník, jehož vydání je součástí projektu, bude sloužit nejenom ochranářům, ale i boudařům a samosprávám. Vyjít by měl v nákladu dvou tisíc kusů. „Bude se specifickými názvy pro krkonošskou oblast,“ podotkl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Reportáž Přemysla Šrámka (zdroj: ČT24)
Zda byl projekt úspěšný, si za 4 roky v horách může ověřit každý, kdo pracovníka národního parku osloví v polštině, nebo naopak polského ochranáře česky.
Ochranáři z Krkonoš odstraňují poslední bariéru, která po vstupu republiky do schengenského prostoru zůstala mezi českou a polskou stranou hor, učí se polsky.