Národní tkáňové centrum zahájilo provoz

Brno – Národní tkáňové centrum, které dnes bylo otevřeno v Brně, přinese novou kvalitu péče pacientům. Od konce října by mělo začít dodávat nemocnicím v celé republice „umělé“ cévní protézy, chrupavky či buněčné kožní štěpy pro tkáňovou terapii. K přípravě tkání bude využívat nanomateriálů, buněk pacientů a postupů genového inženýrství. Prvního pacienta však centrum ošetřilo už dnes.

„Národní tkáňové centrum jako svůj strategický cíl má hlavně zavádění moderních terapií. Tkáňová transplantologie je jenom menší část, ale na druhou stranu nám pomáhá vyřešit situaci, kdy bychom museli naši tkáňovou banku uzavřít,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. FNB tak v novém projektu nejen může uchovat dosavadní činnost svého tkáňového centra a využít tkáňových transplantátů k léčbě nejrůznějších nemocí a zranění, ale také počítat s rozvojem, protože prostory, které jsou pro Národní tkáňové centrum vybudovány, splňují nejpřísnější kritéria na stupeň čistoty a další přísné požadavky.

Lidská tuková tkáň
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Umělé materiály nahradí lidskou tkáň

Uměle vyrobené buňky nahradí špatně fungující třeba při transplantaci kmenových buněk. Dokážou doplnit chybějící buňky, když se narušená chrupavka v kloubu nahradí uměle vyrobenou. Za pomoci tkáňového inženýrství se vyrobí umělé kožní kryty třeba pro léčbu popálenin či bércových vředů anebo umělé cévy, kterými lze přemostit poškozené cévy pacienta. „Je to velký posun pro popáleninovou medicínu,“ ocenil přínos pro svůj obor přednosta popáleninového centra FNB profesor Pavel Brychta.

Národní tkáňové centrum vzniklo jako akciová společnost s majetkovým podílem státu, který v něm vlastní 24 procent akcií za 3,39 milionu korun. Investice do instituce v nově postavené budově naproti bohunické nemocnici byla 420 milionů korun. Ve správní a dozorčí radě a v představenstvu bude stát hlídat dodržování zákonů pro tuto oblast. Peníze na chod a výzkumné projekty získalo centrum také z grantů EU, od dalších výzkumných agentur a za část produkce mu budou platit zdravotní pojišťovny.

Centrum bude vyrábět tkáně pro lékařské využití a současně bude rozvíjet moderní technologie. Sestává ze dvou částí - z jednotky tkáňového centra a z části zaměřené na buněčný materiál, kde by se měl otevřít prostor pro uplatňování nových biotechnologických postupů, které v ČR dosud chyběly. K přípravě tkání využije nanomateriálů, buněk pacientů a postupů genového inženýrství. Instituce má mít asi 55 zaměstnanců, některé provozy již pár týdnů fungují. Centrum bude suplovat a rozšiřovat fungování necelé desítky různě specializovaných tkáňových bank, které doposud v Česku fungovaly.

První pacient tkáňového centra je dvaadvacetiletý Jiří, který má za sebou těžkou nehodu na motorce. Má poraněnou páteř. Dostal však kostní štěp od dárce, který mu mohli lékaři voperovat a nahradit jím poničený obratel. „Beru to jako štěstí od Boha,“ podotkl operovaný muž.