Kraj spalování kalů za vlastní selhání nepovažuje, osloví vládu

Ústí nad Labem – Ústecký kraj se kvůli zakázce na spalování ostravských kalů obrátí na vládu. Trnem v oku mu je údajné nedodržování zadávací dokumentace sdružením Čistá Ostrava, které sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo. Čeho tím krajský úřad chce dosáhnout, ale jeho představitelé neřekli. Podle krajského úřadu už transport kalů asi nikdo nezastaví, vinu za vznik problému ale odmítá, i když bývalý ředitel Geosanu Aleš Grof tvrdí, že při dobré práci úředníků pálení zabránit mohl.

Kraji vadí třeba to, že původní plán počítal se spálením jen 10 tisíc tun v Čížkovicích. Většina z vytěžených 110 tisíc tun pak měla skončit v Dětmarovicích, 30 tisíc tun se mělo spálit v Třinci. Na zakázce za 2,6 miliardy korun prý nesedí i další věci. „Budeme se ptát, jak je možné, že k tomu porušení zakázky došlo,“ řekl náměstek hejtmanky Arno Fišera. Zda může vláda uložit nějaké sankce, to ale netuší; o zastavení transportu ani nemluvě. To prý neumožňuje legislativa.

Kraj sice schválil změnu integrovaného povolení skládky Celio u Litvínova, které skladování odpadu umožnilo, vinu za vznik problému ale odmítá. „Spalování kalů v Čížkovicích je povoleno od roku 1998, tedy od doby, kdy kraje ještě neexistovaly,“ uvedla Monika Zeman z krajského úřadu. „Zakázka je schválená od roku 2005, mohla ji zastavit každá vláda od roku 2004, takže to mohli ukončit pánové Paroubek, Urban, Ambrozek,“ jmenoval Fišera tehdejšího premiéra a zodpovědné ministry. Poslanec Jiří Paroubek v minulosti kraj obvinil z nečinnosti.

Sdružení Čistá Ostrava, které zakázku provádí, vede firma Geosan. Její bývalý šéf Grof tvrdí, že kraj za určitých podmínek spalování zabránit mohl. „Když úředník zná své řemeslo opravdu dobře, může s jakoukoli žádostí naložit velmi různým způsobem,“ prohlásil.

Kritizuje i provádění zakázky ze strany Čisté Ostravy; ta prý zaspala a Čížkovice vzala jako poslední možnost, jak dodržet termín a vyhnout se čtvrtmiliardové pokutě. „Ta sanace probíhala pět let jen na papíře. Tohle už je jen vyvrcholení ekologického a ekonomického zločinu. Místo investice do šetrnějších technologií investovali do přepravy, která stojí 1 200 korun za tunu,“ řekl Grof. Skutečné problémy s ekologickými následky podle něj teprve přijdou. „Ten odpad se dlouhodobým skladováním speče a začne z něj vytékat žlutý maz, ten ropný zbytek. A to bude potřeba řešit,“ dodal.