Chalupa předloží návrh zákona o Šumavě

Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na včerejším setkání uzavřel diskuse k novému zákonu o Národním parku Šumava, a kompromisní návrh zákona tak míří do legislativního procesu. Přísně chráněná první zóna má podle něho tvořit 26,5 procenta plochy parku, po dodatečných opatřeních v dalších částech by se měla rozšířit až na 35 procent. Chalupa po tříhodinovém jednání se zástupci krajů, obcí, vědci, předsedy parlamentních výborů, zástupci ekologických sdružení a rady parku označil návrh za nejpřijatelnější kompromis. „Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni,“ uvedl.

Zdroj: Šumava kouzelná a umírající Autor: Milan Váchal

Finální návrh ministerstva počítá s celkovou rozlohou první zóny parku 26,53 procenta, z toho bezzásahová zóna činí 22,08 procenta a 4,46 procenta dočasně zásahové zóny, zahrnující například slatě. Další 8,49 procenta rozlohy parku by se na převod do první zóny připravovala. V praxi 35 procent rozlohy parku představuje plochu téměř 24 tisíc hektarů. Tato rozloha je podle Chalupy větší než celková velikost sousedního národního parku Bavorský les. Zákon prý scelí rozdrobené lokality do několika větších celků, kde se zasahovat nebude, u dalších se však nedají drobné zásahy vyloučit.

„To, co včera vzniklo jako jakýsi výsledek, to neznamená, že s tím všichni souhlasí. To neznamená, že jsou všichni nadšení, ale zkrátka nějaká míra základního kompromisu zde říká: Bude to upraveno zákonem, nebude možné měnit zonaci nařízením jakéhokoliv ministra. Bude to o tom, že tu budou jasná pravidla,“ komentoval ministr ve Studiu 6. O zásadních otázkách by měl nově rozhodovat pouze devítičlenný výbor složený ze zástupců parku, kraje, obcí nebo vědeckých kruhů.

Video Rozhovor s Tomášem Chalupou
video

Rozhovor s Tomášem Chalupou

Podle ředitele Hnutí Duha Petra Machálka však nejde o dohodu, ale o ministrovo ultimátum. „Výsledných cirka 22 procent, která mají být ponechána přírodě, je hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody, kteří radili 30 až 40 procent. Pokud tento zákon projde, na Šumavě se vítězem stanou developeři a dřevařské firmy na úkor turistů a ochrany přírody,“ uvedl v tiskové zprávě Machálek, který se loni v létě účastnil blokády proti kácení stromů na Modravě. 

Předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka:

„Obcím šlo vždycky o to, aby se našel pokud možno nejrozumnější kompromis mezi životem obyvatel na Šumavě a mezi ochranou přírody. Pro nás je včerejší výsledek tím nejzazším možným kompromisem.“


Chalupa nepřijal původní požadavek obcí na vyčlenění první zóny v národním parku 15,95 procenta a na stavbu lanové dráhy. Svoje konečné rozhodnutí začlenit do zákona stavbu koridoru pro lanovku a s ním spojené evakuační trasy podmínil výrazným navýšením plochy první zóny. „Za 26 procent první zóny jsem ochoten podpořit lanovku, ale nejsem ochoten podpořit areál s 10 sjezdovkami,“ dodal Chalupa.

Lanová dráha by měla propojit českou stranu s rakouským zimním areálem Hochficht. Úzký koridor by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku. Zonace kolem něj ale zůstane zachována tak, aby bylo vyloučeno jeho rozšíření ke stavebním účelům. Chalupa si od lanovky slibuje snížení dopravního provozu v chráněných oblastech během turistické sezony.

„Přijatelná je pro mě otázka lanovky, jedině lanovky jako prostředku k dopravě. Nepřijatelný je pro mne efekt sněhové koule, kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně,“ řekl po večerním jednání ministr. Upozornil i na fakt, že lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht. Za lyžařskou sezonu touto lokalitou, která se nachází v první zóně národního parku, projede několik desítek tisíc aut.

Středeční jednání o dlouhodobé strategii národního parku navázalo na cyklus kulatých stolů, jejichž prostřednictvím chtěl v loňském roce Chalupa dospět k formulaci nového zákona o parku a ke kompromisu mezi zastánci bezzásahového režimu na co největší ploše parku a obcemi, které žádají prostor pro svůj rozvoj.

Vědci mají výhrady, zákon se prý ale zlepšil 

Exministr životního prostředí Bedřich Moldan hodnotí rozdělení parku do tří ochranných zón jako v zásadě rozumný kompromis. Stejně jako vědcům ze stínové rady parku se mu ale nelíbí, že ministr Tomáš Chalupa (ODS) chce povolit na žádost obcí vybudovat v přírodně cenné lokalitě lanovku k rakouskému lyžařskému středisku Hochficht. Podle vědců, kteří na podzim opustili jednání o návrhu, by otevření průseku pro lanovku ohrozilo okolní přírodu. Mají i další výhrady, po středeční diskusi nad podobou nového zákona se nicméně podle nich návrh výrazně zlepšil.   

Možná ještě víc než záměr s lanovkou Moldana do budoucnosti zneklidňuje preambule zákona, která staví na stejnou úroveň „udržitelný rozvoj obcí“ s dalšími cíli parku, tedy i ochranou samé podstaty parku - přírody. 

Podle Jaroslava Vrby ze stínové vědecké rady parku se navrhované znění zákona ve srovnání s jeho předcházejícími verzemi výrazně zlepšilo. V některých aspektech prý ale podklady stále nevyhovují z hlediska ekologické teorie a oboru ochrany přírody a krajiny. I stínová rada má za to, že by ochrana přírody a krajiny měla mít v parku přednost před ostatními činnostmi a záměry, a to včetně rozvoje obcí.

Nad návrhem zákona se sešli komunální politici, vědci, zástupci šumavských obcí a ekologických sdružení loni na ministerstvu čtyřikrát. Těsně před poslední schůzkou koncem listopadu odmítli v diskusi pokračovat vědci organizovaní ve stínové vědecké radě parku s tím, že norma upřednostňuje zájmy developerů. Chalupa před středeční schůzkou řekl, že během posledního měsíce absolvoval řadu individuálních debat.

Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost a často láká i politiky. Chalupa chce novým zákonem na desítky let určit hranice způsobů obhospodařování rezervace. Zastánci bezzásahového režimu na Šumavě chtěli přírodě nechat zhruba 30 procent rozlohy parku.