Ve zničené krajině roste nová divočina

Praha - Je lepší krajinu zničenou průmyslem rekultivovat, nebo ponechat divokému růstu? Uvažovat o tom mohou návštěvníci Národního zemědělského muzea. Ve čtvrtek tam začala výstava Divoká příroda ve zdevastované krajině, která představuje výsledky několikaletého projektu více než desítky českých vědců mnoha oborů.

Vedle textů s výstupy z projektu obsahuje fotografie dotčených míst a objekty, které vytvořila sochařka Dagmar Šubrtové a které na zdevastovanou, ale i obnovovanou krajinu reagují. Šubrtová je rovněž autorkou koncepce celé výstavy. „Na 20 panelech výstava ukazuje různé lokality, které se vypořádávají s důsledky průmyslové výroby,“ uvedla.

Pokud člověk místo, které svou činností výrazně pozměnil, ponechá přírodě, začnou se v něm množit organismy a vytvářejí nové biotopy. Jinde ale lidé lokality poznamenané průmyslem přetvářejí a rekultivace ne vždy přináší zamýšlené výsledky.

Haldy vzniklé po těžbě černého uhlí podle Šubrtové jsou například novým domovem pro rostliny, které by jinde měly své nepřátele v podobě jiných, houževnatějších rostlin. Na haldách se mohou rozvíjet ve svém vlastním prostředí.

Monokultury jsou nepřirozené a nehezké

Rekultivaci prosazují samotné firmy, které přírodní prostředí předtím narušily a dostávají na ně státní dotace. Přiklánějí se k nim i obce, které tak třeba získávají nové rekreační plochy pro své občany. Odborníci však kritizují třeba vysazování monokulturních porostů, které jsou nepřirozené a nakonec nepůsobí ani příliš esteticky.

Divoká příroda ve zdevastované krajině
Zdroj: NZM

Výzkumný projekt Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice trval pět let a byl zaměřen na území významně narušená především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami nebo ukládáním odpadů. Vědci zkoumali 84 lokalit, které se podle geologických parametrů a způsobu vzniku dělí na osm skupin.

Jsou mezi nimi kamenolomy, haldy po těžbě černého uhlí, výsypky po těžbě hnědého uhlí, lokality po těžbě rud, pískovny, ložiska kaolinu a cihlářských hlín, rašeliniště a úložiště vedlejších produktů energetického průmyslu. Na těchto lokalitách prováděli biologické a ekologické průzkumy hub, rostlin, určitých druhů brouků, motýlů, měkkýšů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.

Národní zemědělské muzeum Praha (Kostelní 44, Praha 7 – Letná) / Divoká příroda ve zdevastované krajině/ 27. 07. 2012 až 26. 08. 2012