Praha - Je lepší krajinu zničenou průmyslem rekultivovat, nebo ponechat divokému růstu? Uvažovat o tom mohou návštěvníci Národního zemědělského muzea. Ve čtvrtek tam začala výstava Divoká příroda ve zdevastované krajině, která představuje výsledky několikaletého projektu více než desítky českých vědců mnoha oborů.
Ve zničené krajině roste nová divočina
Vedle textů s výstupy z projektu obsahuje fotografie dotčených míst a objekty, které vytvořila sochařka Dagmar Šubrtové a které na zdevastovanou, ale i obnovovanou krajinu reagují. Šubrtová je rovněž autorkou koncepce celé výstavy. „Na 20 panelech výstava ukazuje různé lokality, které se vypořádávají s důsledky průmyslové výroby,“ uvedla.
Pokud člověk místo, které svou činností výrazně pozměnil, ponechá přírodě, začnou se v něm množit organismy a vytvářejí nové biotopy. Jinde ale lidé lokality poznamenané průmyslem přetvářejí a rekultivace ne vždy přináší zamýšlené výsledky.
Haldy vzniklé po těžbě černého uhlí podle Šubrtové jsou například novým domovem pro rostliny, které by jinde měly své nepřátele v podobě jiných, houževnatějších rostlin. Na haldách se mohou rozvíjet ve svém vlastním prostředí.
Monokultury jsou nepřirozené a nehezké
Rekultivaci prosazují samotné firmy, které přírodní prostředí předtím narušily a dostávají na ně státní dotace. Přiklánějí se k nim i obce, které tak třeba získávají nové rekreační plochy pro své občany. Odborníci však kritizují třeba vysazování monokulturních porostů, které jsou nepřirozené a nakonec nepůsobí ani příliš esteticky.
Divoká příroda ve zdevastované krajině
Výzkumný projekt Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice trval pět let a byl zaměřen na území významně narušená především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami nebo ukládáním odpadů. Vědci zkoumali 84 lokalit, které se podle geologických parametrů a způsobu vzniku dělí na osm skupin.
Jsou mezi nimi kamenolomy, haldy po těžbě černého uhlí, výsypky po těžbě hnědého uhlí, lokality po těžbě rud, pískovny, ložiska kaolinu a cihlářských hlín, rašeliniště a úložiště vedlejších produktů energetického průmyslu. Na těchto lokalitách prováděli biologické a ekologické průzkumy hub, rostlin, určitých druhů brouků, motýlů, měkkýšů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.
Národní zemědělské muzeum Praha (Kostelní 44, Praha 7 – Letná) / Divoká příroda ve zdevastované krajině/ 27. 07. 2012 až 26. 08. 2012