Voda nad zlato, volali demonstranti v Trutnově

Trutnov - Zhruba dvě stovky lidí v centru Trutnova protestovaly proti průzkumu a případné těžbě břidlicových plynů na Trutnovsku a Náchodsku. Protestující mají obavy především z poškození životního prostředí a znečištění zdrojů pitné vody. Demonstraci svolala Koalice Stop HF, která v České republice prosazuje zákaz těžby břidlicových plynů hydraulickým štěpením.

Někteří demonstranti měli české vlajky, nad jejich hlavami se objevily transparenty s nápisy: Vodě zdar, plynu zmar či Voda nad zlato. „Ať si ti těžaři postaví těžební věže v Austrálii nebo v Americe, ale u nás na to nejsme zvědaví,“ prohlásila jedna z účastnic.

Lidé mohli v Trutnově podepsat petici proti plynu

„Demonstrací podporujeme místní starosty, kteří čelí zájmu těžařů o tento region, a také se tím připojujeme k dnešnímu Světovému dni proti těžbě plynů z břidlic,“ uvedl Jiří Malík z Koalice STOP HF. Lidé na Krakonošově náměstí mohli podepsat petici proti těžbě plynů. Podle Malíka se k ní už připojilo na 30 tisíc lidí.

Malík tvrdí, že by případná těžba v regionu způsobila celkem 14 různých problémů. „Od záboru zemědělské půdy přes emise, navýšení kamionové dopravy až po znečištění podzemních vod, které je zřejmě nejvážnější,“ zmínil některé.

O možnost průzkumu těžby plynů na Trutnovsku a Náchodsku žádá těžařská společnost Basgas Energia Czech. Těžaři původně chtěli povolení průzkumu na větším území zahrnujícím přes pět desítek obcí, nyní žádají o možnost průzkumu mimo chráněná území a území ochrany vod.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa navrhl nepovolovat průzkumy pro těžbu břidlicového plynu v Česku, a to do 30. června 2014. Do té doby by se podle něj měly upravit zákony tak, aby obsahovaly jasná pravidla pro používání současných průzkumných technologií. „Nechci říkat, že se nikdy těžit nebude, anebo že se hned začne těžit. Já jenom chci říct, že naší ambicí je stanovit férová pravidla na začátku,“ zdůraznil ministr.

Ekologicky bezpečná, či nebezpečná těžba?

Při takzvaném hydraulickém štěpení provedou těžaři až několik kilometrů hluboký vrt, do kterého se pod tlakem vhání voda s pískem a chemickými přísadami. Z vrtu se pak čerpá unikající břidlicový plyn. Proces hydraulického štěpení se během životnosti vrtu opakuje průměrně desetkrát.

Plynaři poukazují na to, že ekologická zátěž vznikající při těžbě břidlicového plynu je dvanáctkrát menší než při těžbě uhlí. Pokud by se existence slibně vyhlížejících ložisek potvrdila, mohlo by Česko břidlicovým plynem krýt až 10 procent své roční spotřeby, a tak snížit svou závislost na dovozu.