Mariánský sloup na náměstí nestojí, přesto se proti němu protestuje

Praha – Pochod proti návratu Mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí připravila Jazzová sekce. Poukazuje, že šlo o symbol pobělohorské doby a byl postaven na oslavu konce třicetileté války. Na jeho odstranění během oslav pádu Habsburské monarchie v roce 1918 by se proto nemělo nic měnit.

Protest proti vrácení sloupu a Krocírovy kašny na Staroměstské náměstí, o kterém uvažuje pražské vedení, začal na Klárově, odkud účastníci došli na místo, kde by mohl sloup opět stát. Nesli transparenty se jmény 27 českých pánů popravených po Bílé hoře. Kritici navrácení sloupu ho totiž považují za symbol pobělohorského útlaku českých zemí, ztělesnění protireformace, někteří ho přirovnávají k někdejšímu Stalinovu pomníku na Letné. „Zneužitá socha Panny Marie symbolizovala vítězství nad českými protestanty. Stála naproti někdejšímu popravišti a krom toho to byl symbol Habsburků,“ řekla o sloupu jeho odpůrkyně Lenka Procházková.

Navrácení Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí před časem připustil pražský primátor Bohuslav Svoboda. Považoval by za symbolické, kdyby na náměstí, kde už stojí Husův pomník jako symbol protestantismu, byl i sloup symbolizující katolicismus. Takový výklad ale demonstranti odmítli. „To není projev politického postoje, u nich je to neúčast v hodinách dějepisu,“ je přesvědčen spoluorganizátor protestu Martin Houska.

Mariánský sloup byl postaven v roce 1650 a zničen davem 3. listopadu 1918. Případné umístění repliky Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí nebude pro město příliš nákladné. Sochař Petr Váňa na ní pracuje už čtrnáct let, vytváří ji zadarmo. Magistrát ji chce na náměstí umístit v roce 2014.