Nové motoráky si nerozumějí s přejezdy, musí houkat a zpomalit

Jihlava – Podle častého zpomalování a houkání cestující na Vysočině poznají, že jedou místním nejmodernějším vlakem. Taková bezpečnostní opatření mají motorové vozy Regioshuttle nařízeny u přejezdů na trati Jihlava–Horní Cerekev–Jihlávka. Podle Správy železniční dopravní cesty nové vlaky optimálně nekomunikují se zabezpečovacím zařízením. Železniční správa se chystá zařízení vyměnit.

Nařízená pomalá jízda u přejezdů mezi Jihlavou a Horní Cerekví a další bezpečnostní opatření pro regioshuttly jsou nepříjemné pro cestující, kterým tak vzniká zpoždění, ale také lidem, kteří u přejezdů žijí. Krajská ředitelka Českých drah Lenka Horáková upozornila, že nové motoráky jsou schváleny k provozu, mají všechna technická osvědčení a splňují mezinárodní normy. „Takže naprosto nečekaný problém je pravděpodobně na straně partnera, SŽDC,“ uvedla.

Železniční správa se nad problémy zabezpečovacího zařízení s regioshuttly podivuje. Týká se kolejových obvodů z let 1970 až 1975, není stoprocentně jisté, že projíždějící motorák spustí zabezpečení přejezdu. „Zatím se nestalo, že by neovlivnil ten přejezd, ale nemůžeme riskovat, že se to stane,“ zdůvodnil pomalé jízdy ředitel Správy dopravní cesty Brno Pavel Surý. Dodal, že na jiných tratích, kde vozy Regioshuttle jezdí, se obdobné potíže nevyskytly.

SŽDC věří, že se nedorozumění mezi starým zabezpečovacím zařízením a novými motorovými vozy podaří odstranit modernizací problematických přejezdů. Zprvu k nim dosadí provizorní zařízení, které by mělo zajistit bezpečnost na železnici i silnici. „Začneme s přejezdy v obytných zónách, to jsou dva ze 14. Vlaky tam houkají, takže je to nepříjemné pro obyvatele,“ uvedl Surý. Konečná výměna zabezpečení má proběhnout do dvou let.

Nových motoráků začne s novým grafikonem od 9. prosince jezdit třináct. Část z nich již je v provozu. „Jednotek je už na Vysočině fyzicky přítomno všech třináct a deset nebo jedenáct už má i průkazy způsobilosti,“ řekla ředitelka Horáková. Všechny nové vlaky pro Vysočinu stály kolem 700 milionů korun, zhruba 40 procent nákladů pokryla evropská dotace.