„Doprovod“ voleb: referendum o radnici Prahy 7

Praha – Souběžně s prezidentskou volbou začala v několika městech a obcích také místní referenda. O budoucnosti své obce budou rozhodovat také občané Prahy 7, a to hned ve dvou referendech. První z nich po odmítnutí petičníků radnicí vyhlásil Nejvyšší správní soud a týká se stavby nového sídla úřadu městské části. Druhé vyhlásilo samo zastupitelstvo, týká se budoucích úprav dvou hlavních ulic a zdravotního střediska.

Referendum o nové radnici v Praze 7 je společně s referendem o ochodním centru v Plzni první, které místo zastupitelů vyhlásil soud. Termín stanovil na 11. a 12. ledna, aby hlasování proběhlo současně s prezidentskými volbami. Podle dalšího soudního nařízení se ovšem nesmí konat ve stejných místnostech. Nejvyšší správní soud schválil čtyři navržené otázky, další tři otázky, které se nové radnice netýkají, později vyhlásilo i zastupitelstvo Prahy 7. Na každou sadu otázek odpovídají občané zvlášť a odevzdávají dvě obálky, které si nesmějí poplést.

Otázky vyhlášené NSS:

  1. Souhlasíte s tím, aby celkové náklady na pořízení sídla Úřadu Městské části Praha 7 (včetně případných přidružených organizací nesouvisejících přímo s provozem Úřadu Městské části Praha 7) byly omezeny částkou 500 milionů korun včetně DPH a případných úroků?
  2. Jste pro zrušení dosavadního procesu výběru sídla Úřadu Městské části Praha 7 a pro vyhlášení nového výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách nebo koncesního zákona s preferencí výstavby na vlastním pozemku Městské části Praha 7?
  3. Jste pro to, aby byl výběr řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 proveden tak, že hodnotícími kritérii bude zejména ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 7?
  4. Jste pro to, aby byla na architektonické řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?
Otázky vyhlášené zastupitelstvem Prahy 7:
  1. Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby v ulici Milady Horákové v úseku od Letenského náměstí po Strossmayerovo náměstí byla vytvořena pěší zóna obytného typu s umožněním tramvajové dopravy a příčně vedené automobilové dopravy?
  2. Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby tranzitní doprava vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem s pracovním názvem Nový Trojský most byla vedena pod povrchem?
  3. Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby v územním obvodu této městské části působilo v budoucnu zdravotnické zařízení léčebně preventivní péče poskytující všeobecnou ambulantní zdravotní péči?

Referendem vrcholí 20 let hledání a sporů

Příběh nové radnice, kam budou za úředníky chodit obyvatelé Holešovic, části Bubenče a v některých záležitostech také lidé z Troje, dosahuje až do roku 1991, kdy se obvodní úřad odstěhoval z dřevěných budov v oblasti tzv. Holešovického trojúhelníku nad Parkhotelem. Od té doby je jeho sídlem palác někdejší Dělnické úrazové pojišťovny (později Státní plánovací komise), kde je však pouze v pronájmu, který vyprší na konci roku 2015. Novou rezidenci začalo vedení městské části hledat již v předchozím volebním období. Naplno potom příprava nákupu nové budovy vypukla po nich.

Vedení městské části, tj. ODS a ČSSD prosazují pořízení jedné z budov, které nabízejí k prodeji developeři – buď dnes ještě nestojící Argentinskou hvězdu u tržnice nebo již stojící budovu Merkuria nedaleko nádraží. Za obě původně jejich vlastníci chtěli zhruba miliardu korun, ale později slevili. Opozice chce, aby cena stavby nepřesáhla půl miliardy a prosazuje stavbu na pozemku, který patří Praze 7 – podle jejích představ by se tak úředníci mohli vrátit do prostoru Holešovického trojúhelníku.

Místní referendum je platné, pokud se ho účastní alespoň 35 procent oprávněných osob. Pokud ovšem chtějí, aby jejich volba byla závazná, musí nejenom přehlasovat své oponenty (tedy určitá volba musí mít podporu více než 50 procent účastníků referenda), ale současně musí stejným způsobem volit alespoň 25 procent oprávněných osob.

Například při minimální možné účasti 35 procent je tak pro závazný výsledek potřeba, aby určitá volba měla podporu přes 71 procent.


O referendum o nové radnici začali kritici záměrů vedení městské části usilovat počátkem minulého roku. Potřebných 3 240 podpisů pod petici za konání referenda sesbíral jeho organizační výbor za měsíc, zastupitelé ale přesto odmítli referendum vyhlásit, přípravný výbor podle něj nepřipravil otázky správně. Výbor se ale obrátil na Nejvyšší správní soud, který v září konání referenda nařídil, a to v termínu prezidentských voleb 11. a 12. ledna. Vedení Prahy 7 se ještě pokusilo tento verdikt zvrátit a v prosinci podalo ústavní stížnost proti rozhodnutí NSS, Ústavní soud ji však zamítl.