Aktivní stáří dostalo od vlády zelenou

Praha/Ostrava – Vláda schválila plán, který má lidem vyššího věku zajistit aktivní stárnutí. Mimo jiné díky lepšímu bydlení nebo vzdělávání. Zároveň má změnit pohled mladší generace na dnešní důchodce. Seniorů totiž neustále přibývá. Poslední sčítání ukazuje, že pětašedesátníků a starších žije v Česku víc než milion 600 tisíc. V roce 2040 pak mají tvořit až třetinu všech obyvatel země.

Současní senioři dávají přednost aktivitě. Tancují, komunikují po síti nebo se učí jazyky. Právě změna životního stylu a s tím související psychická a tělesná kondice za poslední desetiletí výrazně posunuly hranice stáří. Podle psychiatričky Tamary Tošnerové až o dvacet let.

Jednasedmdesátiletá Róza Šimonovská žila více než 20 let v Německu. Až v pětašedesáti letech, po smrti svého manžela, se rozhodla vrátit do Prahy. Profesí zdravotní sestra teď už šestým rokem učí stejně staré lidi němčinu. Ze žáků a lektorky se postupně stala parta lidí, která se neschází jenom na hodinách.

Právě to je přitom podle odborníků jednoduchý a účinný recept na stárnutí – mít zájmy a lidi kolem sebe. Rozhýbat život seniorů teď chce svým plánem taky vláda. Mimo jiné se bude cíleně snažit změnit pohled veřejnosti na stáří. Třeba podobně, jako to už dnes dělá kampaň Mluvme o stáří. Vládní opatření počítají taky s podporou vzdělávání seniorů, například univerzity třetího věku by měly být i v menších městech.

Kromě toho chce vláda už příští rok podpořit počítačové kurzy, ve kterých by seniory učili školáci. Obohatit se má taky nabídka rekvalifikací pro ty ročníky, které už hůř hledají práci. Lidi vyššího věku by se taky měli víc zapojit do rozhodování o veřejných věcech. Na radnicích by například mohly fungovat jakési rady starších, posílit má i dobrovolnická činnost seniorů.

Senioři s životními problémy

Plán počítá i s dotacemi na kvalitní bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj má program připravit příští rok. Právě střecha nad hlavou je ve stáří často problém – řada seniorů o ni přichází, protože nemají na nájem. Jejich žádostí o postel v azylových domech nebo ubytovnách přibývá o desítky procent. Taky úřady práce potvrzují, že pro příspěvky na bydlení a dávky v hmotné nouzi chodí čím dál víc starších.

Narozeniny oslaví Dáša Boráková v azylovém domě v Ostravě. Její důchod jí na placení bytu nestačil. Přestěhovat se musela do azylového domu. „Na azylovém zařízení máme v současné době pět uživatelek, které mají tento problém,“ informovala ředitelka azylového domu Armády spásy Marcela Stryjová.

Kdyby nenašla místo na ubytovně, skončila by na ulici i Eva Petrová. Od státu dostává důchod, který pokryje náklady na jeden pokoj v ubytovně. S počtem lidí, kteří nemají na zaplacení nájmu, roste také počet ubytoven. Jen za poslední tři roky jich vzniklo v Ostravě dalších osm.

Problém už je vidět i na úřadech práce. Dávky, které tyto úřady vyplácejí na bydlení, stouply o desítky procent. V Ostravě kvůli nárůstu administrativy musí přijmout dalších 17 lidí. „Nárůst tady v rámci ostravského kontaktního pracoviště je zhruba 20 procent, u příspěvku na živobytí a doplatek na bydlení pozorujeme nárůst 30 až 40 procent,“ upřesnila Pavla Chybiorzová z úřadu práce. Informace dostalo ministerstvo práce a sociálních věcí za úkol zpracovat do nové koncepce bydlení, kterou má vládě předložit do konce roku.