Brno - Česko slaví 1150. výročí od příchodu Cyrila a Metoděje. Asi dva tisíce poutníků z Česka, Slovenska, Bulharska nebo Ruska zamířily do Mikulčic za slavnostmi nazvanými Setkání kultur. Nejvyšší představitel pravoslavné církve - konstantinopolský patriarcha Bartoloměj zde dopoledne sloužil více než dvouhodinovou liturgii. Pořadatelé původně počítali s účastí až 15 tisíc lidí, na počtu návštěvníků se ale zřejmě podepsalo špatné počasí.
Do Mikulčic přijelo za pravoslavnou liturgií dva tisíce poutníků
Liturgie se kromě Bartoloměje zúčastnila více než desítka vedoucích představitelů pravoslavné církve. Zaznělo při ní několik jazyků. Kromě češtiny a staroslověnštiny také řečtina. Mezi poutníky převládali lidé z České republiky, slyšet byla ale také například ruština. Právě poutníci z Ruska do Mikulčic přivezli ikonu, kterou považují za zázračnou. Po celou liturgii byla vystavena před hlavním pódiem.
Bartoloměj je od listopadu 1991 arcibiskupem Konstantinopole a ekumenickým patriarchou. Letos v březnu se jako první představitel pravoslavné církve v historii zúčastnil inaugurační mše nového papeže Františka. V tureckém deníku Hürriyet připustil možnost opětovného sjednocení s katolíky. Obě církve se rozdělily při schizmatu v roce 1054. Dnes liturgii přihlíželi i zástupci římskokatolické církve, arcibiskup olomoucký Jan Graubner a kardinál Miloslav Vlk.
Letošní Cyrilometodějské poutě do Mikulčic jsou ale výjimečné hlavně pro 30 tisíc Čechů, kteří se hlásí k pravoslavné církvi. Právě do Mikulčic před 1 150 lety dorazili soluňští bratři Cyril a Metoděj. Bylo zde i velkomoravské hradiště, které patří k jedněm z nejvýznamějších ve střední Evropě.
Historik Jaroslav Šebek:
„Během těchto oslav si připomínáme význam této mise jak z pravoslavného hlediska, tak ale v červenci budeme tento význam připomínat z katolického hlediska.“
Slavnosti tradičně vyvrcholí Dny dobré vůle 4. a 5. července na Velehradě. Na oslavu jubilea se tam chystají desetitisíce poutníků. Pozvání dostala i hlava katolické církve - papež František. Ten ale nepřijede a místo sebe do Velehradu vyšle zvláštního zmocněnce.
Soluňští bratři Cyril a Metoděj přišli v roce 863 do střední Evropy hlásat křesťanskou víru. Ovlivnili nejen duchovní, ale také každodenní život. Obyvatelům Velké Moravy nabídli srozumitelné písmo, jazyk a v podobě prvního občanského zákoníku také základy právního systému. „Jsou jakýmsi mostem mezi východem a západem, mezi dvěma kulturami. A my ležíme uprostřed, čili my bychom měli být tím mostem,“ míní kardinál Miloslav Vlk.
GALERIE
videogallery_340537