Obrazem: Útroby Kongresového centra čeká rekonstrukce

Praha - Praha chce do dvou let vrátit Kongresovému centru jeho zašlou slávu. Plánuje do něj investovat 800 milionů. Omšelá budova by měla po rekonstrukci nabídnout špičkové zázemí pro kongresovou turistiku. Centrum má 72 sálů a salónků, 39 výtahů a 20 eskalátorů. Vejde se sem přes 9 tisíc lidí. Jenže většina interiérů je stále svědectvím doby, ve které stavba vznikala. Podívejte se, jak to uvnitř někdejšího Paláce kultury vypadá.

Náměstek primátora Václav Novotný:

„Interiéry jsou svědectvím své doby a pro uchazeče o kongresy nepůsobí už přiměřeně a dostatečně atraktivně.“


Jedním z vrcholů monstrózního stylu socialistické architektury se na počátku 80. let stala budova Paláce kultury. Obří stavba s výhledem na Hradčany měla posloužit primárně jako místo, kde by se konaly sjezdy KSČ. Jenže strana se tady sešla jen dvakrát. 

Čtveřice architektů - Josef Karlík, Ivan Lejčar, Jaroslav Mayer a Jaroslav Trávníček z Vojenského projektového ústavu - se inspirovala podobnými velkolepými budovami třeba v Moskvě, Hamburku nebo Berlíně. „Někteří nás napadali, že jsme to obkreslili. To je ale vyloučené,“ říká v pořadu Retro architekt Josef Karlík. Se stavbou je přitom i po více než 30 letech stále spokojený. „Když jsem sem přišel, myslel jsem si, že jsem třeba v Berlíně,“ hodnotí Karlík. 

Pražané ovšem k pompézní a dominantní budově nenalezli příliš vřelý vztah a pejorativně ji označovali jako Lidojem nebo prostě Pakul. „Bůhvíjaký výplod architektury to není, ale ať mi nikdo neříká, že je to špatná koncepce,“ bránil své dílo ale architekt Trávníček. 

Vedle politických zasedání se tady za komunismu konala i řada estrád a hudebních festivalů včetně Rockfestu, pořádaného pravidelně v letech 1986-89. Po roce 1989 se ale pro obří budovu jen těžko hledalo uplatnění. Několik let v části paláce sídlila televize Prima. V přízemí se dokonce prodávala auta. 

Na konci 90. let se palác za tři miliardy korun přestavěl. Stalo se z něj Kongresové centrum Praha (KCP). Na přelomu tisíciletí se tady konalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později pak v prostorách jednali také nejvyšší představitelé Severoatlantické aliance. 

Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal hlavní sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa. Má prý podobně dobrou akustiku jako třeba slavná londýnská Royal Albert Hall. Jenže nákladnou rekonstrukci mělo KCP problém splácet a nakonec se do financování vložil sám stát.