Budějovice chtějí náhradu 17 milionů za azbestové školy

České Budějovice – Soudní dohrou pokračuje azbestová aféra českobudějovických škol. Radnice musela v roce 2011 dvě z nich zavřít, teď žádá náhradu asi sedmnáctimilionové škody. Rakovinotvorná látka se ve třídách objevila jen pár týdnů po rekonstrukci. Tu prováděla firma OHL ŽS.

Azbestová aféra na tři měsíce uzavřela dvě sousedící českobudějovické školy. Tisícovce rodin převrátila život naruby. Děti se musely několikrát stěhovat do náhradních tříd, dojížděly i do jídelen a do kroužků. „Období to bylo velmi náročné pro nás jako učitele, pro rodiče i pro žáky,“ konstatuje ředitel jedné ze škol Luboš Staněk. 

Do zamořených škol se naopak nastěhovali specialisté v kombinézách. Uvnitř spustili vysavače a začali likvidovat nebezpečná vlákna. Mimořádná situace si vyžádala i mimořádné náklady v součtu téměř 17 milionů. Ty chce teď radnice po firmě, která školu původně rekonstruovala. 

„Máme zpracované posudky, které nám říkají, že největší pochybení je na straně dodavatele stavby, to znamená firmy OHL,“ řekl již dříve náměstek primátora Kamil Calta (TOP 09). Podle Zoji Guschlové ze společnosti Foster Bohemia, která vedla odborný dozor při odstraňování azbestu ze školy, skupina OHL ŽS vybrala subdodavatelsky sanační firmu, která nebyla optimální. 

Stavební firma ale pochybení odmítá. K žalobě a k případnému vyrovnání se ale nevyjádřila. Případ prověřovali i kriminalisté, odložili ho. „Nebyly prokázány skutečnosti, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu,“ uvedl mluvčí jihočeského policejního ředitelství Milan Bajcura.

Téměř rok trvaly neúspěšné dohady o mimosoudním vyrovnání. „Máme k dispozici posudek soudního znalce, který byl již protokolárně předán investorovi a který dokládá, že azbestová vlákna se ve školách neobjevila v důsledku naší činnosti,“ řekla dříve mluvčí OHL ŽS Taťjana Pelíšková.

Kvůli českobudějovickému případu se pod drobnohledem hygieniků ocitlo 8 500 škol. Dvě stovky z nich měly na plášti panely s azbestem. Většinou je už odstranily nebo na tom pracují.

Azbest se může přirozeně vyskytovat v půdě a horninách. Jeho vlákna jsou odolná vůči teplu a většině chemických látek. Pro tyto vlastnosti byl azbest těžen a využíván k výrobě řady produktů, zejména stavebních materiálů a látek odolných vůči teplu. Další používání azbestu je však v mnoha zemích zakázáno, protože jsou azbestová vlákna karcinogenní. V České republice je práce s azbestem zakázána zákoníkem práce s výjimkou výzkumných a analytických prací, likvidace nepotřebných zásob azbestu, odpadů a zařízení obsahujících azbest a prací při jeho zneškodňování.

Lidé jsou působení azbestu vystaveni nejpravděpodobněji vdechováním azbestových vláken rozptýlených ve vzduchu. Tato vlákna mohou pocházet například z izolací budov, střešních tašek, nebo cementu. Další možností expozice lidí vůči azbestu je konzumace vláken spolu s vodou. Azbest není ve vodě rozpustný, ale může se do ní dostat v důsledku eroze z přírodních nalezišť, z úložišť azbestového odpadu, z trubek, jimiž v cementárnách proudí pitná voda, nebo z filtrování přes filtry obsahující azbest.