Stát odmítl nárok husitské církve na loutkové divadlo v Opavě

Opava – Ministerstvo školství odmítlo restituční nárok Československé církve husitské na budovu, ve které přes šedesát let sídlí opavské loutkové divadlo. Argumentuje dokumenty, které údajně potvrzují, že církev budovu v padesátých letech prodala za 716 tisíc korun tamnímu národnímu výboru. Staré smlouvy dodalo vedení města, které si objekt roky pronajímá a chce ho získat do svého majetku.

Představitelé husitské církve o loutkové divadlo požádali, přestože věděli o kupní smlouvě z roku 1949, která prodej divadla národnímu výboru potvrzovala. Tvrdí však, že k faktickému převodu peněz nikdy nedošlo. Důkazy pro to ale nemají. Ředitelka Střediska volného času, jehož součástí je i divadlo, je přesvědčena, že dokumenty objevené v archivu to vyvracejí. „K převodu vlastnického práva na stát došlo v roce 1955, takže prodej se realizoval,“ řekla ředitelka Jaroslava Poláková.

Vedení města předalo listiny ministerstvu školství. Středisko volného času patří pod jeho Institut pro další vzdělávání. „Ministerstvo rozhodlo v zákonné lhůtě o nevydání objektu. Jsme velice rádi, protože jsme dlouho sháněli důkazy, že objekt byl zaplacen,“ řekl náměstek opavského primátora Daniel Žídek z ČSSD.

Církev zvažuje žalobu

Zástupci církve trvají na svém. „Církev momentálně zvažuje, zda podá žalobu podle zákona o narovnání mezi státem a církvemi. Zatím takové rozhodnutí nepadlo, ale očekávám, že se tak stane,“ řekl právní zástupce Československé církve husitské Jiří Oswald.

Město Opava si na svém divadle pro děti velmi zakládá. „Funguje nepřetržitě od roku 1951. Děti k nám vodí lidé, kteří sem chodili už v padesátých letech,“ uvedla Jaroslava Poláková. Budova je však v dezolátním stavu. Dokud se spor o vlastnictví nevyřeší, rekonstrukce nebude možná. Husitská církev slíbila, že pokud objekt získá, ponechá ho původnímu účelu, avšak za téměř dvojnásobný nájem. Město už několik let usiluje o převod tohoto majetku na město.

Církevní restituce

Podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat církve majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Během 30 let jim pak stát ještě vyplatí 59 miliard navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím snižovat až na nulu příspěvek na podporu činnosti, který dosahuje asi 1,5 miliardy korun ročně. Církve mohly vznést nároky do letošního 2. ledna. Úřady měly šest měsíců na posouzení žádostí. Pokud církev doloží vše potřebné, instituce s ní uzavře do šesti měsíců dohodu o vydání. Sporné případy budou řešit soudy a Státní pozemkový úřad.

Československá církev husitská žádá majetek za více než tři miliardy korun. Z církví je po římskokatolické ve svém nároku na druhém místě. Českobratrská církev evangelická požaduje 2,3 miliardy, pravoslavná církev 1,2 miliardy. Katolíci očekávají navrácení majetku za 47 miliard korun.