Ústí nad Labem – Poslední komunální volby razantně zamíchaly s mocenskými kartami v Ústí nad Labem. Nejprve od primátorského postu a poté i zcela od vlivu na vedení města odstavily ústeckou ODS, k moci naopak přivedly sociální demokraty. Dnes však čelí primátor i jedna jeho náměstkyně trestnímu stíhání, množství starých problémů ve městě a nad ním stále zůstává. Co všechno vlastně v posledních čtyřech letech Ústím nad Labem vlastně otřásalo?
Na nové ústecké vedení čekají nejen vybydlené ubytovny
Kdo chce po volbách vést Ústí nad Labem:
- Čisté Ústí (ČÚNL): Zdeněk Rybář
- Politické hnutí Obroda (Obroda): Lubomír Barák
- Ústecké fórum občanů (UFO): Jiří Madar
- ANO 2011: Josef Zikmund
- Severočeši Ústí nad Labem (B10.cz): Jiří Morštadt
- Strana svobodných občanů (Svobodní): Aleš Kuna
- Česká strana sociálně demokratická (ČSSD): Marie Čápová
- PRO Sport a Zdraví (PSZ): Miloslava Válková
- Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM): Květoslava Čelišová
- Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL): Martin Linhart
- TOP 09: Radim Bzura
- Ústečané (Ú): Pavel Boček
- Občanská demokratická strana (ODS): Libor Turek
- PRO! Ústí: Martin Hausenblas
Vybydlené čtvrti, rozpadlé ubytovny
Ještě výrazněji než dříve se v posledním období ozvalo téma problematických čtvrtí. Mezníkem bylo zřícení stropů v domněle prázdném domě ve čtvrti Předlice, kde zahynula jedna žena a další utrpěla zranění. Dům se částečně zřítil kvůli zlodějům kovů, kteří rozebrali nosné prvky jeho konstrukce, incident ovšem upozornil na obecný problém vybydlených domů v Ústí nad Labem – a na osud jejich obyvatel. Brzy po zřícení jednoho domu se po kontrolách ukázalo, že nestabilní jsou kontrukce i dalších budov, některé z nich přitom stále byly obydlené. Historie všech byla obdobná: majitelé se o domy nestarali, pouze vybírali nájemné – které většinou dostávali, na rozdíl od majitelů budov v některých vyloučených oblastech.
GALERIE
zdroj: ČT24
Důsledkem kontrol bylo vystěhování obyvatel. Náhradní ubytování měli zařídit majitelé nestabilních domů, nestalo se tak však. Stejně tak se úřadům nepodařilo vlastníky domů přesvědčit, aby zajistili stržení budov. V kritických případech nakonec budovy strhlo město s tím, že se pokusí náklady od vlastníků vymoci.
Kauza nestabilních domů ovšem poukázala i na další bolavé místo severočeské metropole – ubytovny. Rozvětvená rodina, která se musela odstěhovat z jednoho z předlických domů, skončila na ubytovně v Krásném Březně. Panelový dům, kde byla, však vzápětí úřady nařídily uzavřít. Jeho vlastník společnost CPI sdělila, že stav domu „podle odborných posudků již ohrožoval životy ubytovaných“. Lidé, kteří ubytovnu obývali, přitom neměli kam jít. Náhradní bydlení – v některých případech již druhé za čtvrt roku – jim na poslední chvíli nabídlo občanské sdružení.
Ubytovnu v ústeckém Krásném Březně mají opustit obyvatelé
Město svoji vinu v případu důrazně odmítalo. Lidé z Předlic skončili na ubytovně proto, že se vlastník jejich původního domu o objekt nestaral ani jim nezajistil náhradní bydlení, což přitom byla jeho povinnost. Město nezodpovídalo ani za stav ubytovny. Fakt, že někteří její obyvatelé po jejím uzavření neměli kam jít, však poukázal na potíže se sociálním bydlením ve městě – stalo se tak proto, že další ubytovny v Ústí a okolí již neměly volnou kapacitu.
Co zaznělo v případu zříceného domu a ubytoven
Mluvčí magistrátu Karel Rouč o zříceném domě: „Strážníci městské policie objekt často kontrolovali, naposledy tam byli v úterý. Dům ohradili páskou a lidi, kteří se v něm pohybovali, vyzvali k odchodu.“
Mluvčí iniciativy Bydlení pro všechny Dalibor Záhora o rodině, která se musela vystěhovat z nestabilního domu: „Vytvořila se mylná představa, že ta rodina byla problémová. Ale oni několik desítek let žili v Předlicích a tam nebyly problémy – až na to, že majitel se o ten dům nestaral.“
Zástupkyně rodin žijících v krásnobřezenské ubytovně, které váhaly s odchodem: „Upozorňuji vás, že tímto narušujete dosud poměrně poklidnou situaci, a to bez nařízení soudu. My žádáme o prodloužení a získání času, aby se tato kritická situace vyřešila. Tímto se pouze zhorší.“
Náměstkyně primátora Zuzana Kailová: „Od počátku jim byla nabízena pomoc včetně několika desítek volných bytů. Rodiny ji odmítaly a pomoc aktivně hledaly jen některé z nich.“
Obvody na odpis?
V Pardubicích loni proběhlo referendum o zrušení obvodů. V Ústí nad Labem k něčemu podobnému sice nedošlo, přesto se vyhrotily spory mezi magistrátem a obvodními radnicemi. Město seškrtalo obvodům rozpočty a také odebralo pravomoci. Starostové tvrdili, že nazrává situace, kdy z místních radnic budou pouze výdejny dokladů a místa, kde se vybírají pokuty. Zatímco centrální úřad tvrdil, že se obvody musí naučit šetřit, protože dokáží spotřebovat jakkoli vysokou částku, starostové mínili, že jde o dělostřeleckou přípravu na zrušení místních radnic.
Vedení města odmítalo, že by se chystalo obvody rušit. Již více než před rokem ale ústečtí radní upozornili, že jednou debata o budoucnosti radnic v jednotlivých čtvrtích přijít musí. Jak se bude taková debata vyvíjet, bude jednoznačně záviset i na novém vedení města.
Bude ústecký magistrát jedinou radnicí v krajském městě?
Co zaznělo o vztahu obvodů a města
Radní Arno Fišera o hospodaření obvodů: „Musíme všichni šetřit. Když tam dáte 200 milionů, tak je utratí.“
Předseda městské TOP 09 Jiří Jandásek: „Peníze, které by měly na obvodech jít na blaho občanů, jdou naopak na výkon státní správy.“
Starosta MO Ústí nad Labem-město Jan Tvrdík: „Jsme v době, kdy se rozhoduje, jestli městské obvody mají, nebo nemají význam.“
ROP a obviněný primátor
Končící volební období provázely i nejasnosti s financemi, podezření korupce a samozřejmě kauza ROP Severozápad, která významně zasáhla všechna města v Ústeckém i Karlovarském kraji kvůli ročnímu zastavení čerpání evropských dotací.
Potíže dotačního programu spočívaly především na krajské a ministerské úrovni – politici z Ústeckého a Karlovarského kraje, kteří ROP vedli, podle auditů přidělovali dotace problematickým předraženým projektům a dostatečně nedohlíželi na jejich využívání. Dohled podle Bruselu zanedbalo i ministerstvo financí. Na města měl případ dvojí dopad. Jednak musela déle než rok čekat na slíbené peníze, brát si překlenovací úvěry a splácet úroky, jednak některá musela také vracet peníze z dotací, které dostala na projekty označené kontrolou jako problematické.
ROP Severozápad
V případě Ústí nad Labem platilo obojí. Město dlouho čekalo více než na sto milionů korun na své projekty. Nakonec je dostalo, ale současně muselo zaplatit pokutu, resp. korekci (tj. vrátit část již spotřebované dotace do ROP). Původně mělo jít o celou dotaci na rekonstrukci Domu kultury, později ji regionální rada snížila na 16 milionů korun, ačkoli i proti tomu se město odvolalo.
Problémy s dotacemi se v Ústí nad Labem vyskytly také u obchodních prostor pod nádražím. Na jejich vytvoření dostalo město dotaci, ale nedařilo se nalézt nájemce. Hrozilo proto i vrácení dotace. Na poslední chvíli však radnice obchody pronajala a věří, že obchodníci v nich již zůstanou, takže bude podmínka udržitelnosti splněna.
Potíže s ROP ale nebyly jediné, které se týkaly problematických projektů a „ztracených“ peněz. V souvislosti s podezřelou zakázkou začala policie stíhat primátora Víta Mandíka a radního Josefa Macíka. Někdejší primátorovu náměstkyni – dnes již jen řadovou zastupitelku, ale současně poslankyni – Zuzanu Kailovou policisté obvinit nemohli, protože ji Poslanecká sněmovna nevydala. Policisté tvrdili, že městští představitelé zneužili svého postavení a dali vydělat firmě organizující vítání občánků, zakázku považovali za předraženou nejméně o milion korun. Mandík proti obvinění podal stížnost.
Ústecký primátor se svou tehdejší náměstkyní po ustavení nového vedení města v roce 2010
Co zaznělo v případu vítání občánků
Policejní mluvčí Veronika Hyšplerová o obviněných: „Jejich nezákonné jednání spočívá v tom, že z titulu své funkce neoprávněně umožnili majetkový prospěch společnosti zajišťující realizaci projektu vítání občánků.“
Co na to řekl radní Macík: „Vůbec nic.“
Výsledek sněmovního hlasování o souhlasu se stíháním Z. Kailové: Ano: 42, Ne: 81
Činoherní studio
Na začátku roku se ústecké vedení rozhodlo zbavit nejznámějšího ústeckého divadla Činoherního studia. Město změnilo podmínky udělení dotace na provoz a divadlo proslulé v 80. letech jako líheň hereckých hvězd a na tehdejší poměry mimořádně svobodná scéna muselo vzápětí skončit. Peníze na výplaty došly 1. února. Po rozsáhlých protestech nabídlo město Činohernímu studiu grant, který však divadlo odmítlo jako nesmyslný. Na konci března ještě proběhla rozlučková série představení, poté proslulá scéna zanikla. Na její tradici chce navázat spolek Činoherák, který začal sbírat peníze, aby mohl ke svým potřebám upravit bývalé kino Hraničář.
Budova Činoherního studia v Ústí nad Labem
Co zaznělo v případu Činoherního studia
Oznámení o konci Činoherního studia na Facebooku: „Od 1. února nemáme žádné prostředky na provoz a díky tomu rušíme veškerá naše představení a zastavujeme provoz. Večer od 18.00 budeme všichni v divadle a zodpovíme veškeré dotazy, které případně budete mít. Romeo a Julie bude! Přijďte se s námi rozloučit.“
Ředitel divadla Vladimír Čepek: „Město, ačkoli do této chvíle dávalo dotace, vypsalo grantové řízení, a to uprostřed divadelní sezony a fiskálního roku.“
Prohlášení divadla: „Činoherní studio se neúčastní soutěže o granty z důvodu nesmyslnosti takového postupu i proto, že nabízená částka osm milionů nepokryje náklady Činoherního studia do konce roku 2014.“
Radní Jan Eichler: „Zatím nikdo nic likvidačního neudělal. To výběrové řízení přeci není proto, že chceme něco zlikvidovat, ale proto, že na nás média i různé neziskové organizace tlačí, abychom všechny naše kroky, kde dáváme nějaké peníze, zprůhlednili. Jakou jinou možnost máme?“
Primátor Vít Mandík: „Dotace poskytovaná ústecké činohře ze státního rozpočtu v posledních letech soustavně klesala, neodpovídala významu scény ani záměru zajišťovat financování této nestátní neziskové organizace vícezdrojově a zejména z grantů a dotací.“
Redaktor webu ČT sport, ústecký rodák Vít Čepický: „A tak se městští zastupitelé rozhodli zničit i to poslední, co městu dělalo pozitivní reklamu: Činoherní studio. Divadlo se značkou a tradicí. Divadlo, které bylo posledním nositelem kultury ve lhostejností prožraném městě. Když si pročtete celý vývoj kauzy, zjistíte, že nešlo o nic jiného než o pomstu těm zpupným divadelníkům.“
Politicky turbulentní Ústí
Přestože Vít Mandík vydržel v čele města celé volební období, v žádném případě nešlo na ústeckém magistrátu o klidné čtyři roky. Volby ve městě sice v roce 2010 vyhrála ČSSD a připravila tak historickou porážku ODS, ale jednání o nové koalici se dlouho vlekla. Nakonec se dohodla vítězná strana s dosud vládnoucími občanskými demokraty a Stranou zdraví, sportu a prosperity (SZSP) na vzniku společné rady. Vydržela však sotva rok – na jaře 2012 se kvůli neshodám koalice rozpadla, odešly z ní ODS i SZSP. ČSSD potom až do prosince vládla menšinově, její pozice však byla krajně nejistá. ODS a SZSP se totiž ani netajily tím, že vyjednávají s TOP 09 a hnutím Severočeši.cz o nové koalici, která by nejsilnější stranu tohoto období odsunula do opozice. Avšak nedohodly se. Když už se zdálo, že je nová koalice na spadnutí, jednání náhle skončila – a vzápětí do rady vstoupili zástupci TOP 09 a SZSP.
Nevznikla však nová koaliční smlouva. Za takovou radu se nepostavili všichni zastupitelé TOP 09, a dokonce vyloučili dva nové radní ze strany. Rada se tak musela opřít o hlasy KSČM. Tím sice primátor Mandík popudil demonstranty, kteří tehdy po krajských volbách protestovali proti účasti KSČM ve vedení Ústeckého kraje, ale už se nic nezměnilo. Poslední necelé dva roky do komunálních voleb tak vedla nesourodá menšinová rada – ovšem na rozdíl od původní koalice vydržela.
GALERIE
Zasedání rady města zdroj: ČT24
Výsledky voleb do zastupitelstva Ústí nad Labem 2010:
- ČSSD 23 %
- ODS 19 %
- KSČM 12 %
- SZSP 12 %
- TOP 09 12 %
- Severočeši.cz 6 %
Složení zastupitelstva v období 2010–2014:
- ČSSD: 11 mandátů
- ODS: 9 až 7 mandátů
- KSČM: 5 mandátů
- SZSP: 5 mandátů
- TOP 09: 5 až 1 mandát
- Severočeši.cz: 2 mandáty
- nezařazení: 0 až 6
Složení rady v období 2010–2014:
- 2010–2012: ČSSD + ODS + SZSP
- 2012: ČSSD
- 2012–2014: ČSSD + TOP 09 (radní poté vyloučeni ze strany) + SZSP s podporou KSČM