Moderní kostely jako architektonický hold bohu

Brno – Komunistický režim sakrálním stavbám nepřál, po roce 1989 ale vyrostly v České republice stovky kaplí a kostelů. Jen v brněnské diecézi vzniklo od revoluce pět desítek církevních staveb. Nové kaple a chrámy jsou často ukázkou skvělé moderní architektury, která ctí základní pravidlo – krásou a myšlenkou přiblížit lidi k bohu.

Štíhlá bílá věž kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů se stala od poloviny 90. let jednou z dominant brněnských Žabovřesk. Právě tento kostel byl prvním, který v brněnské diecézi po roce 1989 vznikl. Na stavbu kostela navazuje i oratoř – mládežnické centrum vedené řádem Salesiánů.

„Na území brněnské diecéze nikdy nevznikají nové sakrální objekty nějakým příkazem shora. Naopak vždycky reagujeme na potřeby farnosti a místních věřících, kde lidi cítí, že by chtěli mít svůj kostel nebo kapli, kde by se mohli scházet k bohoslužbám a modlitbám,“ vysvětlila mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. Kostel v Žabovřeskách věřícím slouží od 27. května 1995, kdy byl vysvěcen brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem. Po něm vznikly v celém regionu další desítky církevních staveb. „Na území brněnské diecéze bylo od roku 1990 postaveno přes 13 kostelů a 39 kaplí,“ upřesnila Jandlová.

Na vlastní kostel se těší i v Nesvačilce na Brněnsku, kde na modlitebnu čekají už desítky let. „Mám za to, že po revoluci byla ve společnosti jiná nálada. Patrně bylo víc věřících, lidé byli obětavější, měli i větší možnosti časové. Teď je to pro nás náročnější jak po stránce finanční, tak i po stránce vlastních brigádních prací,“ myslí si tamní farář René Strouhal. I přesto se s věřícími pustil do stavby vlastního kostela – letos stihli terénní práce, příští rok snad začne samotná stavba.

Jaké další zajímavé sakrální stavby v Česku po revoluci vyrostly? Podívejte se na některé z nich v naší galerii.


Poutní kostel Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách stojí na místě někdejšího svatostánku, který byl v roce 1973 odstřelen. O obnovu poutního místa se začali lidé snažit od roku 1990. Díky veřejným sbírkám se podařilo sehnat dostatek peněz na stavbu nového kostela, novostavba podle návrhu architekta Tomáše Černouška byla vysvěcena v roce 1995.

V Břeclavi je jen málo míst, které byly víře zasvěceny tak dlouho, jako dnešní náměstí T. G. Masaryka. V místě stával už románský kostel, později ho nahradil gotický a v polovině 18. století barokní. Při leteckém útoku za druhé světové války byl kostel velmi poškozen. Na jeho opravu se vybralo dost peněz, komunistický režim ale jeho rekonstrukci zhatil. Nový kostel vznikl na náměstí až v 90. letech, podle návrhu Václava Kolka. Vysvěcen byl v roce 1995.

Kostel sv. Václava v Břeclavi
Zdroj: ČTK
Autor: Jan Halady

Hustopeče na Břeclavsku se nového kostela dočkaly v letech 1994 až 1997. Svatostánek stojí v historickém centru města, přibližně v místech, kde do roku 1962 stál pozdně gotický kostel svatého Václava. Nový kostel stejného jména navrhl Ludvík Kolek. Kostelní těleso spirálovitě stoupá vzhůru až ke štíhlé bílé věži a tvoří novou dominantu hustopečského náměstí.

Za pouhý rok vyrostl v Hněvošicích na Opavsku nový kostel Krista Dobrého Pastýře. Základní kámen stavby, která vznikla podle návrhu Jana Kováře, posvětil papež Jan Pavel II. Na stavbu kostela se složili věřící. Kostelu dominuje 48 metrů vysoká věž, pod interiér - oltář a ústřední sochu Krista v monumentální podobě Dobrého Pastýře – se podepsal opavský sochař Jiří Klíma. Chrám Krista Dobrého Pastýře byl vysvěcen v roce 1996.

Kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích navrhli architekti Michal Brix a Petr Franta. Farnost o nový kostel usilovala z kapacitních důvodů, tamní věřící se vysvěcení nového svatostánku dočkali v roce 1997.

Farní kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích
Zdroj: ČTK
Autor: Vojtěch Vlk

V ostravsko-opavské diecézi bylo po roce 1989 nově vybudováno 12 kostelů a přes deset kaplí. Mezi porevoluční sakrální stavby patří také kostel svaté Barbory v Loukách nad Olší. Ten byl vystavěn v roce 2000 podle návrhu architekta Ladislava Mirty. Kostel má půdorys slzy, aby znázornil smutek zdejších lidí, kteří byli kvůli těžbě uhlí nuceni opouštět své domy. Kaple svaté Barbory v Karviné – Loukách připomíná obec Louky nad Olší, která téměř zanikla v důsledku těžby černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru.

Kostel pro všechny církve v obci – takový mají od roku 2004 v Budislavi na Svitavsku. Ekumenický kostelík Boží lásky podle projektu Jany Vohralíkové je jakoby vtesaný do skály. Má atypický půdorys ve tvaru srdce a interiér, kterému dominuje průhled do okolní přírody.