Kroměřížská zahrada po obnově rozkvetla do 17. století

Kroměříž – Tři roky práce a proinvestovaných 337 milionů korun. Rekonstrukce kroměřížské památky UNESCO je u konce, Květná zahrada se o víkendu v novém poprvé otevře veřejnosti. V Kroměříži tím zároveň zahajuje činnost Národní centrum zahradní kultury, které se zaměří na péči o historické zahrady a parky a pozvednutí zahradní architektury obecně.

Za tři roky se kroměřížské zahrady u Arcibiskupského zámku vrátily o tři století zpět v čase. Návštěvníci je od víkendu uvidí téměř tak, jak je na konci 17. století viděl biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který vznik zahrad inicioval. Inspiroval se knihou o zahradách ve Versailles, které ho natolik nadchly, že se rozhodl podobně krásný park založit také na biskupských pozemcích v Kroměříži.

Jak se mu to povedlo, mohou díky dokončené rekonstrukci zhodnotit i návštěvníci zahrad. Podle odborníků se kroměřížský zámecký areál ve svých původních proporcích velmi dobře zachoval. I když řada prvků a romantických zákoutí během staletí zanikla, archeologům se podařilo najít jejich pozůstatky. Takto například objevili základy Králičího kopce, díky kterým teď v místě vyrostla jeho replika.

Video BEZ KOMENTÁŘE: Letecký pohled na Květnou zahradu
video

NO COMMENT: Letecký pohled na Květnou zahradu

NO COMMENT: Letecký pohled na Květnou zahradu

„Obnova zahrady probíhala tři roky, ale předtím byla celá léta, kdy se bádalo v archivech, abychom měli dobrý základ a mohli k rekonstrukci zodpovědně přistoupit,“ vysvětlila mluvčí Národního památkového ústavu v Kroměříži Dagmar Šnajdarová. Odborníkům pomohly zejména grafické listy, které si biskup nechal zhotovit od rytce Justuse van den Nypoorta a následně je rozdával návštěvám jako dárek. „Zahradu nám vlastně ponechal v podobě rytin ze 17. století a měli jsme tak z čeho vycházet,“ dodala Šnajdarová.

Podle odborníků patří Květná zahrada k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. I proto byla spolu s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem v roce 1998 zapsána na seznam památek UNESCO. Kvůli špatnému stavu zahrady ji ale dříve UNESCO zařadilo mezi nejvíce ohrožené památky světa. Z toho seznamu teď zahrada díky rozsáhlé obnově zmizí.

Obnova Květné zahrady byla součástí projektu na zbudování Národního centra zahradní kultury, které se zaměří na péči o historické zahrady a parky. Projekt dostal z evropských fondů dotaci 337 milionů korun. Největší část peněz spolkla právě obnova Květné zahrady, která přišla zhruba na 230 milionů. Dalších dvacet milionů stála úprava Podzámecké zahrady, přes 16 milionů památkáři investovali i do úpravy části Arcibiskupského zámku.

Fontány, skleníky i Foucaultovo kyvadlo

Květná zahrada byla koncipována jako osově symetrický park na půdorysu obdelníku. Jejím centrálním bodem je kolonáda a rotunda. V zahradě jsou kromě květinových záhonů i živé stěny, které mají členit zahradu na drobná intimní zákoutí a umocňovat perspektivu os. V prostoru zahrady byla zbudována řada romantických staveb jako fontány, Holandská a Pomerančová zahrada pro pěstování cibulových rostlin a subtropických plodů, skleníky, i speciální prostory, které sloužily k chovu zvířat – Ptáčnice, Králičí kopec, Pstruží rybníky nebo Bažantnice.

V kroměřížské Rotundě je také umístěn největší model Foucaultova kyvadla v Česku. Ve středu rotundy se kyvadlo otáčelo od roku 1908, kdy je tam zavěsil gymnaziální profesor František Nábělek. Třicet kilogramů vážící kyvadlo demonstruje otáčení Země kolem své osy. Jde o demonstraci pokusu francouzského fyzika J. B. Foucaulta, který první kyvadlo zavěsil v pařížském Pantheonu, kde model visí i dnes.

Jak vypadala Květná zahrada před obnovou a po ní? Podívejte se!