Máchovo jezero se bude vypouštět přes měsíc. Napouštět půl roku

Doksy (Českolipsko) – Pracovníci Rybářství Doksy začali s vypouštěním Máchova jezera v Doksech na Českolipsku, pokud vše půjde hladce, potrvá asi šest týdnů. Jezero se vypouští kvůli opravě hráze ve Starých Splavech, před začátkem příští letní turistické sezony už by mělo být zase plné vody.

Hladina nejhlubšího rybníku v České republice bude ustupovat o několik centimetrů denně, až zmizí 5 milionů kubíků vody, kompletně se opraví hráz ve Starých Splavech. Modernizace výpustního zařízení, které je v havarijním stavu, přijde na více než 27,6 milionu korun.

Veškeré práce mají být hotové do 1. května příštího roku. V té době by jezero už mělo být napuštěno kvůli turistické sezoně, proto by se mělo začít napouštět už v polovině prosince. Napuštění by tedy odhadem mělo zabrat 5 měsíců. Z toho důvodu budou muset dělníci nejprve postavit provizorní hráz v prostoru před opravovanou hrází, aby se jezero začalo znovu plnit vodou už během stavebních prací na hrázi.

Máchovo jezero:

  • dosahuje hloubky až 12 metrů
  • rozloha 284 hektarů
  • hráz je vysoká 9,4 m
  • délka v koruně 130 m
  • objem zadržené vody 6,312 mil. m³

Stejně jako před šesti lety i letos je vypouštění spojeno s výlovem ryb, který se připravuje zhruba na polovinu listopadu. „Datum budou rybáři schopni upřesnit 14 dnů před výlovem,“ řekla starostka města Eva Burešová (Starostové).

Za Mácháč vděčíme Karlu IV.

Rybník známý pod názvem Máchovo jezero založil roku 1367 král Karel IV. Ze zápisků pražského kanovníka Beneše Krabice z Veitmile se dovídáme, že: „Toho roku císař zbudoval a vyzvedl rybník podivuhodné velikosti, jakési velké vodstvo, pod hradem Bezděz.“

Video Máchovo jezero začalo s vypouštěním vody
video

Máchovo jezero začalo s vypouštěním vody

Bez komentáře: Začalo vypouštění Máchova jezera

Původní název jezera byl Velký rybník nebo také Hirschberský rybník. Návrhy českých vlastenců a přejmenování na Máchovo jezero byly dlouho národními institucemi zamítány. Běžně se označení jezero Máchovo začalo objevovat až po roce 1945 a oficiálně byl tento název přijat v roce 1961. To už se k němu táhly davy rekreantů nejen z Čech, ale i například z nedaleké NDR. V současnosti je tady lidí méně, z čehož mají radost obyvatelé jezerních ostrovů - vzácné druhy ptactva.

Jezero bylo magnetem prvorepublikové nobility

Krajina a okolí Máchova jezera učarovaly prvorepublikové smetánce, která zde ve Starých Splavech vystavěla spoustu vil. O jednu vilku měl zájem i filmový Kristián Oldřich Nový. Nabízel za ni tehdy 300 tisíc korun a zánovní tatraplán, ale neuspěl. V další vilce se rekreoval Antonín Zápotocký i se svou manželkou. Mládí tu trávil i režisér Miloš Forman.

Zamrzlé Máchovo jezero
Zdroj: facebook
Autor: Gabča Šulců

Život na Máchově jezeře je převážně životem vodním. Jde o osmý největší rybník u nás a to, co přímořští obyvatelé dělají na moři, to dělají našinci právě na Máchově jezeře. Například jachtaření. Z Mácháče až do světové špičky, takový je příběh Michaela Maiera. Dvakrát nás reprezentoval na Olympiádě a ve světovém žebříčku jachtařů to dotáhl až na druhé místo.

Sinice jsou stále větší problém

Jezero má v posledních letech velké problémy se znečišťováním vody sinicemi. Pro boj se sinicemi se využívá látka, která sinice srazí na vločky. Jmenuje se PAX-18. Je netoxická a pro lidi i vodní živočichy neškodná. V Česku i ve světě se běžně užívá pro výrobu pitné vody. Tato látka sice sinice zredukuje, ale problém nevyřeší. Do rybníka se dostává velké množství živin a zejména fosforu, kterým se sinice živí.

V petriho miskách kultivují kmeny sinic
Zdroj: ČT Brno

V lednu 2013 schválili zastupitelé novou metodu v boji proti sinicím. Tým odborníků odebírá a monitoruje množství fosforu na dně rybníka, tedy v bahně. Právě nejvíce fosforu se zachytává v sedimentech, ze kterých se pak dále uvolňuje a poskytuje tak sinicím výživu. Biologové dále chtějí snížit počet tzv. bílých ryb – plotice a cejni, které jsou zde přemnožené. Snížení jejich počtu by také mělo prospět čistotě vody. Bílé ryby rozrývají dno a napomáhají tak uvolňování fosforu. Aby se nepřemnožovali, chtějí zde biologové nasadit dravé ryby jako štiky a candáty, aby jejich počet přirozeně redukovali. Hlídat a monitorovat se bude dále jak bahno, tak ryby, ale i vodní rostliny. Tyto tři faktory významně ovlivňují kvalitu vody.

/*json*/{"map":{"lat":50.584172955865526,"lng":14.65765741062012,"zoom":13,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/