Sudkovy Beskydy. Muzeum přináší málo známý pohled na slavného fotografa

Kopřivnice - Lašské muzeum Kopřivnice přináší ojedinělý pohled na málo známou část díla světoznámého fotografa Josefa Sudka. Umělec měl svou milovanou základnu v Praze, občas z ní ale utíkal do klidu. Od konce čtyřicátých do sedmdesátých let nacházel azyl v Beskydech. Každoročně jezdil do Frenštátu pod Radhoštěm na letní dovolenou. Měl tam hodně přátel a obdivovatelů, kteří mu pomáhali nosit do kopců fotografickou výbavu. Vytvořil mimo jiné mnoho desítek panoramatických pohledů na beskydské vrcholy. Část z nich nyní vystavuje Lašské muzeum.

Zdroj: Lašské muzeum Kopřivnice Autor: Josef Sudek

Na rozdíl od slavných cyklů Praha panoramatická, Okno mého ateliéru nebo Labyrinty zná Sudkovy Beskydy málokdo, protože zatím nebyly moc prezentovány. Většina nyní vystavených prací pochází ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jde o třicet faximilí beskydských panoramat, čtyři originály jsou zapůjčené od soukromého sběratele. Mnohé snímky jsou vystavené poprvé. „Prostřednictvím těchto fotografií máme příležitost poznat jiného Sudka, méně známého, v provinčním prostředí ještě intimnějšího. Tématu, ke kterému se dostal víceméně náhodou, se ale zhostil fotograficky i lidsky se stejnou virtuozitou jako známějších cyklů,“ řekl kurátor výstavy Pavel Dvořák. Součástí kolekce jsou i ukázky z cyklů focených v pralese Mionší a na Hukvaldech.

Z náhodného setkání celoživotní láska

K Beskydám se Josef Sudek přiblížil poprvé v roce 1934. „Jako prominentní fotograf přijal zakázku na propagační snímky tehdy převratného automobilu Tatra 77,“ líčil Dvořák. Zásadní ale byla návštěva, ke které se rozhodl o třináct let později. Do Beskyd ho lákal jeho přítel, pražský nakladatel Břetislav Mario Klika, který měl ve Frenštátě pod Radhoštěm přátele. Sudek navíc slíbil vytvořit soubor pohlednic pro město Kopřivnice. A dalším motivem byla touha poznat kraj Leoše Janáčka, jehož hudbu miloval. Pak se začal do Beskyd pravidelně vracet. Základnu měl ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde si našel spoustu přátel. „Nejvýznamnější byl asi frenštátský knihkupec, básník a bohém Pavel Parma, který přivedl do Frenštátu i další významné osobnosti jako například Josefa Seiferta. Právě kolem Parmy se vytvořil okruh takzvaných frenštátských Sudkovců, kteří fotografa každoročně přijímali, provázali a sdíleli s ním jeho pobyt. A jezdili za ním i do Prahy,“ líčil Dvořák.

Dar z knihkupcovy půdy - fotoaparát „na nudle“

Od knihkupce Parmy pochází také starý fotoaparát zvaný na nudle, kterým Sudek v Beskydech začal fotit. Do fotoaparátu Kodak z konce 19. století se vkládaly ještě svitkové filmy, Sudek si ho nechal upravit na ploché na formát 10 krát 30 centimetrů, které si nechával speciálně nařezat v Hradci Králové. „Parma měl kameru na půdě a věnoval mu ji. Sudek ji nadšeně přijal, nechal si ji opravit a potom s ní fotografoval nejen v Beskydech, ale i v Praze a severních Čechách,“ líčil jeden z tehdejších Sudkových asistentů a přátel Petr Helbich. Obdivoval výtvarné cítění i technický um jednorukého umělce. „Každý jednotlivý snímek musel převíjet ve světlotěsném klotovém pytli, kam se vždy zanořil i s krabicí náhradních filmů. Ty potom po otevření kamery vyměňoval za snímek exponovaný. Kamera totiž nebyla upravena na přetáčení snímků,“ líčil Helbich.

Do kopců s věrnou suitou frenštátských Sudkovců

Sudek během svých pobytů putoval po blízkém i vzdáleném okolí Frenštátu pod Radhoštěm, často chodil na Horečky, k Tiché, na Hukvaldy, Javorník, Pustevny, Kněhyni, Smrk, s kamerou se opakovaně vydával do pralesa Mionší u Jablunkova a na další místa. „Kdybychom měli mapu Beskyd a na ní bychom tečkami označili místa, kam se dostal, byla by hodně hustě potečkovaná,“ řekl kurátor Dvořák. Umělec byl většinou obklopen suitou pomocníků, obdivovatelů i náhodných kolemjdoucích, kteří mu pomáhali s nošením věcí a podobně. Protože si rád pospal, na své výpravy nevycházel ráno, ale často až k odpoledni nebo na večer, což asistenti respektovali.

Ve Frenštátě pod Radhoštěm měl Sudek několik výstav za života i po své smrti. Jeden z nejslavnějších českých meziválečných fotografů zemřel v osmdesáti letech roku 1976. V Kopřivnici jsou jeho beskydské snímky vystavené podruhé. První vernisáže, která byla přesně před padesáti lety, se autor zúčastnil osobně.

Výstava Josefa Sudka Z Beskyd potrvá v Lašském muzeu v Kopřivnici do 30. listopadu.