Břeclav – Začalo to demonstracemi a letáky a skončilo hromadným překročením státní hranice. Pedagog Milan Blažek byl u toho, když se v roce 1989 hroutil komunistický režim. V Břeclavi pomáhal zakládat tamní Občanské fórum a organizovat demonstrace. Včetně vytvoření lidského řetězu k rakouské hranici.
Lidský řetěz vedl z Břeclavi až k hranicím, vzpomíná Milan Blažek
Břeclavsko a s ním i celý jih České republiky mělo za minulého režimu tu výhodu, že tam šlo chytit televizní signál z Rakouska. I proto byli lidé trochu víc informovaní. „Skoro všichni přijímali signál rakouské televize, kromě toho jsme poslouchali Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu,“ vzpomíná Milan Blažek, který se v listopadu 1989 rozhodl aktivně zapojit do dění. O tom, co se dělo v Praze, věděl právě z médií. „V té době jsem učil na učilišti v Hodoníně. Něco viselo ve vzduchu, čekalo se jenom na to, kdy se to stane,“ řekl Blažek.
„Občas jsem měl strach, třeba když jsem šel z jedné demonstrace a za rohem byli milicionáři. Na demonstrace přicházeli hlavně mladší lidé, protože naše generace nebyla zatížená událostmi roku 1968… že může dojít na pendreky,“ uvedl Blažek.
Sametové minuty: Milan Blažek vzpomíná na listopad 1989 (zdroj: ČT24)
Na první demonstraci vyrazil do Brna, kde si na náměstí Svobody vzal letáky o Občanském fóru a začal je rozšiřovat v Břeclavi. Nakonec pomáhal zakládat břeclavské koordinační centrum Občanského fóra. „V člověku to bylo za ty roky nastřádané – obava říct, co si člověk myslí. Takže tady mluvil kdekdo, atmosféra byla hrozně uvolněná,“ dodal Blažek.
Nejvíc symbolická demonstrace lidské jednoty byl řetěz rukou. „Napadlo mě udělat řetěz lidských rukou mezi Břeclaví a státní hranicí s Rakouskem, což je vzdálenost asi tři až čtyři kilometry. Zašli jsme za velitelem pohraničníků, který nám řekl, že to neexistuje, protože by to byl vstup do hraničního pásma. Já jsem mu řekl, že mě to nezajímá, že mu to jen oznamuji,“ popsal Blažek. Nakonec se s velitelem dohodli, že pokud nikdo nepřekročí hranici, akce půjde zařídit. „K překroční stejně došlo a myslím si, že to bylo jedno z nejhromadnějších překročení státní hranice vůbec,“ uzavřel Blažek.
O pochodu k rakouským hranicím existují i obrazové záznamy, jako například tento: