Ekonom Sedláček: Mám podezření, že americké volby pochopili voliči jako reality show

Zvyšuje se počet zemí, které se vlastní vinou připravily o statut stabilní ekonomiky a demokracie. Největší riziko brexitu je, že se nestihnou uzavřít bilaterální smlouvy. Británie se nejspíš přivine ke Spojeným státům.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24: Spojené státy a Británie se teď budou navzájem potřebovat, říká Sedláček

Zdroj: ČT24

Prognóza ministerstva financí, která očekává růst 2,6 procenta, počítá i s ekonomickým růstem v Evropě. Jak ekonomický růst Evropy ovlivní příprava na brexit a brexit samotný?

Drtivá většina analytiků čeká, že brexit bude mít velký dopad. Zejména proto, že se nám zvyšuje počet zemí, nad které je potřeba dát otazník. Třeba Británie. Kdybych před dvěma lety tvrdil, že se ze stabilní ekonomiky a demokracie stane země s otazníkem, tak byste se mi právem vysmáli.

Stejný otazník teď máme nad Amerikou, kde byl zvolen velice extravagantní a zvláštně konzervativně-liberální prezident. Máte otazník nad Tureckem, nad Sýrií a dalšími zeměmi. To je velké množství zemí, které si vlastním přičiněním vzaly statut stabilní ekonomiky a demokracie a jejich počet se zvětšuje. A to pak komplikuje další prognózy a predikce. Ale to, že bude mít brexit vliv na britskou, evropskou i českou ekonomiku, o tom už se ani nediskutuje.

Zatím to ale vypadá, že se nic neděje. Brexit ani ten proces ještě nezačal. Premiérka Mayová oznámila, že to bude tvrdý brexit, kdy se Británie vzdá volného obchodu s Evropskou unií. Co nastane, až Británie Unii opravdu opustí?

Největší riziko je, že se nestihnou dohodnout bilaterální smlouvy. Jsou na to dva roky, což je relativně krátká doba. Pokud se to nestihne, tak obchod bude opravdu těžký. Další jistotou je, že se z Londýna odstěhují finanční instituce, a to nejspíš do Frankfurtu. Možná si něco slízne i Varšava nebo Praha, i když ta se o to zatím moc nehlásí, ale byl by to ekonomicky rozumný krok. Nejspíš se stane to, že se Británie začne víc než s Evropou přátelit se Spojenými státy.

Tomu by napovídalo to, že první zahraniční návštěva Bílého domu byla Theresa Mayová, prezident Donald Trump pochválil Brity za brexit… Znamená to, že se tyto dvě země budou teď víc potřebovat?

Ano, to je teď právě možné. Británie vždycky hrála přestupní stanici mezi Evropou a Amerikou. Teď se zdá, že duch doby je takový, že se Británie bude víc přiklánět k Americe. Byť i na Theresu Mayovou jsou výroky Donalda Trumpa příliš extrémní, příliš silná káva, což si myslím, že pro každého rozumného člověka.

A myslíte, že i pro Američany, kteří ho volili?

Já si myslím, že ti ho volili právě proto, že je to příliš silná káva. Mám soukromé podezření, že si to Američané spletli s reality show a že dnešní politika už si nehraje na serióznost, ale jakousi verbální frivolnost, na kterou si hraje i náš prezident. A lidi to rádi sledují, běží to každý večer, seriál na pokračování v hlavních zprávách. Je to dobrodružné, najednou se z toho stává reality show a lidé z show vyhazují ty nejnudnější. On s tímto showbyznysovým přístupem šel k volbám a sami Američané, zdá se, že k tomu přistoupili. Lidé tolik toužili po změně, že zvolili i Donalda Trumpa.

A ještě jedna malá poznámka, je to znak kolabující pravice a levice. Ani extrémní pravice a nejpravicovější prezident, kterého si Amerika mohla zvolit, ani levice typu Syriza si neví rady s chudnoucí střední třídou. Ale konkrétní plán, jak se vyrovnat s technologickým vývojem, digitalizací a změnou světa, která ho mění snad více, než kdyby tu byla šaría, Trump nemá. To jsou věci, které mají neskutečný dopad na pracovní trh. A Donald Trump se je snaží léčit recepty z 18. a 19. století.