Z Německa se na Česko valí nejrůznější iniciativy v souvislosti s mimořádnou dominancí Berlína v Evropě, říká bývalý český prezident Václav Klaus. Kdyby podle něj byla EU rodinou suverénních, samostatných a spolupracujících států, tak by tato dominance nemusela nastat. Viníka vidí v lisabonské smlouvě. Podle Klause byla tragická chyba, že EU udělala přesmyčku od evropské integrace k evropské unifikaci.
Jednotná měna a zrušení hranic Evropu destabilizují, říká Klaus
Václav Klaus v pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
„Hlavní unifikační prvky Evropu destabilizují. Není to výhodné pro nás ani pro Německo,“ uvedl Václav Klaus v pořadu Události, komentáře. Upozorňuje na to, že evropská integrace začala v roce 1957 římskými smlouvami a existovala půl století bez lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 2009 a která například rozšířila oblasti, v nichž ke schválení legislativy stačí kvalifikovaná většina.
Díky lisabonské smlouvě dostalo Německo podle Klause naprosto dominantní roli. „Nikdy nemohlo tak diktovat Evropě jako teď,“ podotýká s tím, že z Německa se na Česko valí nejrůznější iniciativy. „Zejména v migrační otázce, ale i v tisíci dalších věcí,“ dodal. „Díky své obrovské síle má hlavně obrovskou moc manipulovat celé mechanismy EU a tam nemáme sílu se bránit. Kdybychom byli suverénní samostatný stát, tak bychom ji měli,“ přiblížil.
Může se ukázat, že dva tragické omyly posledního čtvrtstoletí EU – jednotná měna na jedné straně a Schengen na druhé, které nutně vedou k destabilizaci Evropy, se možná ukáží jako natolik destabilizující, že mohou Evropu změnit.
Uvedl, že čím víc bude v Evropě samostatných suverénních zemí, které nebudou mačkány krunýřem Evropské unie, tím lépe. Vítá tak postoj Velké Británie, jež si v červnu loňského roku v referendu odhlasovala vystoupení z EU a jejíž premiérka v tomto týdnu oznámila cestu takzvaného tvrdého brexitu.
Otázkou však je, jaké budou ekonomické dopady. Londýn totiž naznačil, že chce s EU nějakou formu ekonomické integrace, ale nižší. Mohla by to být předzvěst toho, jak může vypadat Evropa ve chvíli, kdy zvítězí heslo suverenity nad heslem svobodné výměny zboží.
Zatím ale zůstává Klaus optimistický. „Že by se díky britskému modelu mohlo eventuálně přecházet k nižšímu stupni ekonomické integrace, tak to by bylo vítězství, ekonomické osvobození všech. Trh by se uvolnil, to by po mnoha letech stagnace mohla narůstat prosperita v Evropě,“ prohlásil.
Hrozí zavádění ochranných cel? Klaus nerozumí postoji Trumpa
Co kdyby ale někdo vyhrál v západní Evropě volby s tím, že zavede ochranný tarif například na automobilovou produkci, která je pro Česko důležitou součástí ekonomiky?
„Proměňují se komparativní výhody jednotlivých zemí a některé země své komparativní výhody ztrácejí a musí se přesunout k té výrobě, kterou jsou schopni dělat nejefektivnějším způsobem,“ podotkl Klaus.
Odmítá myšlenku, že by například Amerika měla zůstat jedničkou v automobilovém průmyslu navěky jenom proto, že v dobách Forda jí tato pozice patřila. Auta se budou vyrábět i v jiných zemích, než kde se začínala vyrábět, a to tehdy, když už to budou zvládat.
Nerozumí tak slovům nadcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o selektivních ochranných clech pro firmy investující mimo USA.
„Nevím, jestli to myslí úplně vážně,“ řekl bývalý český prezident. Odbourávání cel totiž Klaus označuje za základní projekt svobody obchodu od druhé světové války. „Beru to trochu jako folklór a doufám, že nic takového zavádět nebude,“ doplnil.