Jistého britského populárního listu s nákladem ke dvěma milionům výtisků denně se posledních dvanáct let nedotknu. Krátce před rozšířením Evropské unie, někdy koncem dubna rok 2004, varoval čtenáře v palcovém titulku na titulní straně před hordami lidí v autobusech s konečnou stanicí Londýn. Hordy se měly chystat k frontálnímu útoku na ordinace britských lékařů, případně na nemocnice.
Ostrovní média týden před referendem: Evropské klapky na britských očích
I letmá zkušenost ze života v Británii stačí k tomu, aby člověk zjistil, že základní lékařská péče, včetně vybavení ordinací obvodních lékařů (general practicians), se nijak neliší od středoevropského standardu. A čekací lhůty na odborná vyšetření nebo třeba kloubové implantáty jsou ve Spojeném království delší než kdekoliv jinde ve vyspělé Evropě. Pro úplnost: útok na systém britského státního zdravotnictví se samozřejmě nekonal, i když pacientů mu logicky přibylo.
Zmiňuji tuhle anekdotickou příhodu nikoli kvůli uražené národní hrdosti nebo ponížení. Ale jako ilustraci toho, s jakou lehkostí proměňují některé populární britské noviny Evropu v myslích čtenářů v jakousi nevábnou, lehce páchnoucí virtuální realitu, které je lépe se obloukem vyhnout. Snad aby se člověk v tom svém skvělém ostrovanství neušpinil.
Seriózní noviny sice mají editoriální preference, ctí ale pluralitu názorů
Při pohledu na trh tištěných novin se přitom může zdát, že poměr sil mezi euroskeptickými a proevropskými tituly je vyrovnán (mezi devíti národními listy vede 5:4 opozice vůči Bruselu). Mezi britskými populárními - na kontinentě bychom řekli bulvárními - listy však mají v nákladu a vlivu drtivou převahu listy jako The Sun, The Daily Mail nebo The Express. Jejich editoriální politika je zaměřena proti Evropské unii a jejím institucím.
EU a Velká Británie
Mnohem zajímavější je tedy v těchto dnech sledovat seriózní britské listy. Přes své editoriální preference ctí přísně pluralitu názorů. A tak i k Bruselu obvykle kritické Timesy (patřící Australanovi Rupertu Murdochovi) přinesly tuto středu na svých stránkách hned dva proevropské komentáře.
„Neskrývejme, že nás EU zachránila před nezdarem,“ píše kmenový komentátor listu David Finkelstein, zatímco na internetových stránkách Timesů sděloval investiční bankéř Jacob Rothschild čtenářům, že „veškeré důkazy ukazují, že brexit bude neštěstím.“
Dodejme, že kriticky smýšlející čtenáři listu podle ohlasů ani jeden z argumentů nepřijali. Brusel prý slouží především elitám. A právě ty Finkelstein i Rotschild reprezentují.
Nesouhlasím, ale do smrti budu hájit právo na váš názor!
Ve srovnání s Timesy je konzervativní Daily Telegraph v kampani za odchod Británie z Unie konzistentnější - jejch šéf Boris Johnson je také mimochodem pravidelným komentátorem listu. Což však neznamená, že by vedení redakce vytěsnilo ze svých stránek hlasy oponentů.
„Evropa není hrozbou pro naše obranné zájmy. Je naopak jedinou cestou, jak je udržet,“ píše ve středečním internetovém vydání generál sir Rupert Smith. A hned v dalším článku připomíná profesor London School of Economics čtenářům: „Projekt evropské integrace byl jedním z nejúspěšnějších, silně osvobozujících projektů v lidské historii.“ Editoriální zaměření v britském pojetí neznamená, že protivníka v debatě umlčím a zašlapu do země - pokud má co říci.
Výhody setrvání a opuštění Unie
Pracovití novináři liberálně orientovaného Guardianu připravili pro čtenáře o víkendu hned na čtyřech celých velkých stranách podrobné odpovědi na třicet otázek, které měly voličům pomoci v rozhodování. Zdraží po odchodu z EU francouzské a bude naopak australské víno levnější? ptala se jedna z nich. „O moc ne,“ zněla lakonická odpověď.
Kdo je další na řadě?
Pestrostí a širokou škálou zveřejněných názorů a také hloubkou věcných komentářů poskytují seriózní britské listy voličům dostatek informací, aby se mohli příští týden informovaně rozhodnout. Jejich váhu však nelze přeceňovat. Mnohem větší vliv na veřejné mínění má, jak už řečeno, populární tisk s denním nákladem kolem čtyř milionů výtisků a dalšími miliony přístupů na internetu.
Ten učinil z institucí Evropské unie a také z lidí, kteří přišli do Británie za prací, nepřítele, s nímž je třeba 23. června zatočit. A jednou provždy se s ním vypořádat. Mnozí se teď ptají, kdo pak bude další na řadě.
Ivan Kytka (narozen 1958), bývalý zpravodaj ČTK a ČT v Londýně, redaktor BBC World Service a BBC News tamtéž. Nyní spolumajitel londýnské produkční společnosti Blokmedia Ltd. a příležitostný spolupracovník ČT.