Čeština před kamerou (113)

V češtině psané i mluvené se dnes setkáváme s adjektivem sofistikovaný (-á, -é) docela často. Nejčastěji se vyskytuje ve spojení se slovy: technologie, systém, řešení, metody a produkty. Slovo se objevuje hlavně v textech publicistických, např. pořad Reportéři ČT: Případ tkáňové banky v Brně je velmi sofistikovaný, protože se odehrává ve vznešeném hávu vědeckého výzkumu. Přídavné jméno jde stupňovat: sofistikovanější (viz např. i stránky České televize a pořad Třistatřicettři: Není to s jídlem stejné jako s literaturou: že vedle konvenčních produktů se nabízejí i sofistikovanější zážitky); a nejsofistikovanější. Dokonce existuje i podstatné jméno – sofistikovanost. 

Na svých stránkách uvádí tato slova i Internetová jazyková příručka. Běžně dostupné slovníky k nim však docela mlčí, ve svém repertoáru je neuvádí např. ani Akademický slovník cizích slov. Narazíme v něm na sofisty a všechny odvozeniny, ne však na podobu sofistikovaný. Jedinou výjimkou je Slovník cizích slov (1993). Ten uvádí toto přídavné jméno s významy: promyšlený, formálně propracovaný. Zřejmě se shodneme, že výraz sofistikovaný se dostává do češtiny díky anglickému trpnému příčestí sophisticated a do češtiny se překládá jako hodně zkušený, náročný, na výši, vysoce kultivovaný, ale i složitý. Adjektivum sofistikovaný je vytvořeno ústrojně, slovotvorný systém češtiny mu nemůže nic vytknout, protože je – stejně tak jako početná řada dalších – tvořeno z trpného příčestí: zamilovaný, obžalovaný, jmenovaný, kupovaný.

Stejně tak jako u všech ostatních přejatých slov můžeme i na výraz sofistikovaný nahlížet ze dvou pohledů. První se zaměřuje na to, jaký je původní význam tohoto slova, druhý pohled mapuje především to, v jakém kontextu se dnes sofistikovaný používá, a to zjistíme nejlíp pohledem na stránky Českého národního korpusu, kde skutečně označuje: důkladné, složité a promyšlené řešení nějaké záležitosti. Objevuje se i v umělecké literatuře, kde má často spíš ironizující nebo pochybovačný význam, třeba u Ondřeje Neffa v Zemi ohrožené: Jeho mozek je mimořádně sofistikovaný, ale pořád je to jenom mozek živočicha ovládaného prastarými rodovými instinkty.

Nedávno jsem v jednom českém celoplošném rádiu slyšel, jak jistý advokát, řekl: Jedna ze sofistikovaných zásad advokacie praví, že jde o princip slabší důvod učinit silnějším. Trochu mě zarazilo, co řekl, ale opravdu jen trochu, protože jsem si sám nebyl jist, jestli je ten tvar sofistikovaný namístě. Zapátrejme teď v historii slov sofia a sofos. Jde o řecká slova překládající se jako moudrost, moudrý. Akademický slovník cizích slov na s. 699 uvádí výrazy: sofista se dvěma významy (potulní učitelé, vyučující) nebo pro označení člověka, který záměrně užívá nekorektních a klamných úsudků (sofistika = nesprávné užívání argumentů, sofizmat, kdy se logický klam traktuje jako správný). Mám za to, že od výrazů sofista, sofistika vzniklo slovo sofistický, nikoli tedy přímo sofistikovaný. Sofistický užíváme dnes ve významu domněle pravdivý, překroucený. Výraz „sofistikovaný“ je sice stejně jako předešlý odvozen od „sofia“ (moudrost), ale s filozofickým směrem přímo nesouvisí. Vyjadřuje propracovanost, kombinovanost nebo složitost. Význam adjektiva sofistikovaný odpovídá významovým odstínům anglického sophisticated. Kromě už uváděných užití ve významu zkušený, náročný, složitý, rafinovaný se ho však začíná užívat i ve smyslu klamný, lživý, demagogický, překroucený, vyspekulovaný, tj. zapletený do sofistiky a k ní se vztahující. Uplatňuje se tedy tohle adjektivum v souladu se svým významem, který má v angličtině. V českém úzu kolísá jeho užití mezi (i) vyjádřením významu složitosti a komplikovanosti a (ii) samoúčelné, přehnané a vylhané argumentace. V češtině roku 2015 převažuje první význam, ten druhý je ve slově však stále přítomný. Myslím si, že v kontextu toho, o čem bylo v rádiu hovořeno, by bylo vhodnější říct: Jedna ze sofistických zásad slabší důvod učinit silnějším… (ne tedy sofistikovaných, byť rozdíl se dnes zřejmě stírá).

Na závěr snad jen pro úplnost dodávám, že Frekvenční slovník mluvené češtiny výraz sofistikovaný neuvádí vůbec, narazil jsem jen na adverbiální podobu sofisticky, řazenou do kapitoly slov málo frekventovaných.