Ježek se vrací do New Yorku

Sedmdesát let uplynulo od doby, kdy Jaroslav Ježek sbalil ve svém modrém bytě v Kaprově ulici pár zavazadel a přes Paříž odcestoval do New Yorku. "Po obědě při krásném ale mrazivém počasí vidíme obzory New Yorku. Kolem půldne přijíždíme. Celní a pasová prohlídka. Jedem do hotelu St. Moritz a odtud k Morissovi. Pak na Broadway," poznamenal si Ježek do svého deníku 20. ledna 1939. Určitě to byla cesta plná očekávání a strachu. Společně s Voskovcem a Werichem se těšili na novou kariéru ve Spojených státech. Pro Ježka to ale měla být jeho poslední cesta v životě.

V New Yorku Ježek žil jen pár let, na Nový rok v roce 1942 totiž zemřel. V Česku se vždy mluví jen o tom, jak Ježek v emigraci trpěl, jak se skladatelsky vůbec neuplatnil a jak mu chyběla rodina, která zůstala v Praze. Nikdo už ale moc nemluví ani nepíše o tom, že se Ježkovi v New Yorku možná i líbilo, že si tam třeba užíval tamní jazzové atmosféry.

Minulý týden jsem se v Ježkově pražském bytě, který je v Kaprově ulici stále uchovaný v původní podobě a je otevřený každé úterý, sešla s americkým profesorem Michaelem Beckermannem z New York University. Je to jeden z největších odborníků na českou hudbu v zahraničí. Nejen, že zná snad vše o Antonínu Dvořákovi, zajímá se i o méně známé skladatele, jakým Ježek z amerického pohledu bohužel je. „Ježka v Americe nikdo nezná. To víte, nejslavnější jsou jeho písně, které složil pro Voskovce a Wericha a ty nemají v USA pořádný překlad. Navíc Ježek přišel do Ameriky s tím, že bude dělat jazz, ale uvědomte si, že on přišel do země, kde o jazzu věděli úplně všechno. Nějaká česká varianta vlastně nikoho nezajímala,“ vysvětlil mi Michael Beckermann, který do Prahy tentokrát přijel na konferenci o Bohuslavu Martinů.

Každý v Česku zná Ježkovy melodie - písně jako Klobouk ve křoví, Tmavomodrý svět, David a Goliáš, Život je jen náhoda - to vše patří do klasického českého písňového repertoáru. Málokdo už ale zná Ježkovu tzv. vážnou hudbu. A právě v New Yorku vznikly jeho nejlepší práce v tomto oboru. Složil například Sonátu, kterou dokonce poslal v New Yorku do hudební soutěže, ve které se ale těsně před provedením záhadně ztratila. Ježek měl zkrátka smůlu.

Upnul se proto k českým krajanům, kde si našel několik přátel, vedl mužský krajanský sbor a sblížil se i se svou pozdější manželkou. Francis Bečáková, která se jako Františka narodila ještě na Moravě, se Ježkovi nejdříve starala o domácnost. Protože uměla anglicky mnohem lépe než samotný Ježek, začala mu pomáhat i s úřady. On sám totiž přijel do Spojených států jen na turistické vízum, protože doufal, že vše v Československu brzo skončí a on se bude moct vrátit. Na vyřizování pracovního povolení na začátku vůbec nemyslel. Vždyť jedna z jeho prvních vět na americké půdě údajně byla otázka, kdy bude co nejdřív hrát někde v okolí Benny Goodman.

I když jsou to jen spekulace, protože Ježek si nevedl žádný podrobný deník, zřejmě si New Yorku také užíval. Vždyť se najednou ocitl ve městě, které je snem každého jazzového muzikanta. „Víte, je to vždycky tak, že když se vám nevede dobře, tak si někomu postěžujete, a to si pak každý pamatuje, ale když se bavíte a jste spokojený, to se bere jaksi samozřejmě. Podle mě se Ježkovi v New Yorku muselo líbit. Určitě slyšel Goodmana nebo Ellingtona, bylo to město jeho hrdinů,“ zamýšlí se Beckermann.

Ježkův život je u nás považován za tragický příběh nemocného a téměř slepého talentovaného muzikanta. Třeba ale zase tak tragický nebyl. Třeba si v posledních letech splnil své hudební sny a to i přesto, že se mu profesně nevedlo, a z československé hvězdy se z něj stal jen učitel klavíru ve velkoměstě.

Ježek se teď vrací do New Yorku. V Českém centru v Národní budově (v té stejné budově Ježek dirigoval svůj sbor a ve stejné budově měl i pohřeb) otevřou výstavu o jeho životě a převážně o té americké části. Alespoň tady znovu zazní na americké půdě jeho melodie.

Panorama Manhattanu
Panorama Manhattanu
Více fotek
  • Panorama Manhattanu autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/917/91601.jpg
  • Česká národní budova v New Yorku, kde Ježek působil autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/917/91602.jpg
  • Klavír Jaroslav Ježka v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/917/91606.jpg
  • Socha svobody z pohledu při příjezdu lodi do New Yorku autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/916/91600.jpg
  • Profesor Michael Beckermann v Ježkově pokoji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/917/91604.jpg
  • Česká národní budova v New Yorku, kde Ježek působil autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/917/91603.jpg