Spisovatel Mario Puzzo situoval sicilskou část své proslulé mafiánské ságy právě do tohoto města. Nechvalně známou historii dnes připomínají fotky z filmového Kmotra v baru na náměstí a několik turistů, kteří v horském městečku marně hledají stopy minulosti. Dnešní mafiáni se ale pohybují po jiných chodnících, těžko je potkáte (a rozeznáte). Barvitost příběhu a jeho filmové zpracování lákají k návštěvě města zasazeného do sicilských kopců 60 km od Palerma, ovšem návštěvníky přivítá ospalé místo, ve kterém zajímavosti nutno hledat.
Corleone - město, které žije pod povrchem
Nudu nezažene ani návštěva městského muzea, kde si lze prohlédnout sbírku místních vykopávek a minerálů. O něco zajímavější je návštěva muzea etnografického, ovšem ani ne tak kvůli expozici - která spíše než historii připomíná vetešnictví - jako kvůli průvodci.
Muzeum dvou tváří
Aby bylo možné si muzeum prohlédnout, musí se zazvonit u vedlejších dveří. Překvapený, leč ochotný kustod odemkne a provede návštěvníky čtyřmi místnostmi muzea. V první z nich jsou mírně se již odlepující dobové fotografie, ve druhé staré stroje, nástroje a nádoby evokují bývalá řemesla a ve zbývajících dvou si je možné připomenout, jak se dříve bydlelo. Žádoucí překvapení se dostaví, až pokud vás kustod pozve do svých soukromých komnat, které se nacházejí v druhé půli domu. Nevěřícně zíráte na přepychové starožitné vybavení obrovských místností, o koupelně se zapuštěnou vanou nemluvě. Pochopíte až v okamžiku, kdy se dozvíte, že kustod je zároveň váženým místním farářem, který spravuje dva největší kostely ve městě a je placen církví.
Bratři na kopci
V těsné blízkosti budovy, skrývající dva tak odlišné světy, se tyčí skála, kde existuje svět třetí. Na její plošině, ve staré budově původně žaláře, se usadil řád žebrajících mnichů, z nichž vždy jeden chodí bos z jednoho konce města na druhý, žebrá a utěšuje své spoluobčany. V současné době tam prý žije celkem pět bratrů.
Obávat se netřeba (?)
Se slovy mafie, mafióso, boss i padrino se ovšem při návštěvě Corleone setkáte při každém rozhovoru. Většinou s tím začnou místní, když přesvědčují hosty, že tato historie je už dávno minulostí. Městečko se snaží svoji neblahou image aktivně vylepšit. Nějakou chytrou hlavu například napadlo uspořádat zde mezinárodní svatbu, čímž se veřejnosti dá jasně najevo, že Corleone je tolerantní, otevřené město, kterého není třeba se obávat. První, komu se tato čest dostala, byla dánská dvojice, která, doprovázena 20 dánskými novináři a dánským konzulem, podstoupila svatební obřad, slavnostní oběd, pak zasadila strom a odjela. Od té doby se tu každý rok odehraje několik takových mezinárodních obřadů.
Nicméně nad veškerou snahou o novou tvář města stále vítězí slavný Kmotr, podporován vždy nějakým novým zatčením; také nejvyššího mafiánského bosse - Bernarda Provenzana - po třiceti letech hledání nakonec dopadli právě v Corleone.
- Corleonský kustod autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/941/94008.jpg
- Corleone: Etnografické muzeum autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/941/94005.jpg
- V popředí skála s klášterem, v němž se usídlil řád žebrajících mnichů autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/941/94012.jpg
- Detail stěny kostela v Corleone autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/941/94006.jpg