Političtí rowdies s nenávistí až za hrob

Kdysi bylo velmi populární nesmiřitelné heslo: „Kdo není s námi, je proti nám!“ Provázelo nás celou dobou vlády komunistické strany. Mladý básník na ně reagoval smutným volným veršem: „Prosíme o právo říci alespoň Nevím, když už Ne je zrada…“ Přičítat ale vznik a praxi této vyhraněné floskule komunistům je demagogické. Kupříkladu už v prosinci 1939 pronesl tuto větu při svém projevu na Staroměstském náměstí K. H. Frank.

Ta idea zní výhružně a jí vytvořená společenská nálada přinášívá nevratné škody. Zdá se, že podobné pocity vrostly do zdejšího politického milieu hluboko. Nejen u samotných nositelů politiky, žen a mužů veřejných, ale i jejich publika. Stačí číst internetové diskuse či vyslechnout občas hospodskou debatu. Připomenou se obdobné diskuse o sportu. Tým, jemuž fandím, je stádečko milostných tvorů Božích, na obláčku sedících, jenom když už příliš, ba nesnesitelně pronásledovaných, schopných archandělsky spravedlivého hněvu. 

Naopak mužstvo soupeřů jsou odpudiví surovci a podvodníci, zpravidla podporovaní rozhodčím a všemi nadřízenými bafuňáři, góly dávají jenom z ofsajdů a nezasloužených penalt a vůči našemu kolektivu používají nefér zákroků, samozřejmě netrestaných. Jen si přečtěte nějakou vytříbenou internetovou diskusi po některé z vyhraněných předvolebních kauz a pro srovnání kupříkladu po čtvrtfinálových zápasech hokejové ligy. Podobnost není náhodná. „Argumenty“ stejně stupidní. Kdo se pokusí zareagovat racionálně a trochu nad věcí, je uřván a zurážen. 

Maně mě to napadlo nyní, po „kauze Topolánek“. Nejde tu o jeho obranu. Jsem osobně přesvědčen, že za uši dostal zcela oprávněně. Mirek Topolánek se totiž, jak říká Talleyrand, dopustil něčeho horšího než zločinu, totiž chyby. To se v politice neodpouští. Z hlediska specifických politických pravidel zcela správně. Někdejšímu volebnímu lídrovi ODS se dostalo toho, co zasloužil, a navíc: co si postupně nasluhoval a střádal mnoha předchozími excesy. Ovšem při bližším ohledání poslední kapky, která způsobila pověstné přetečení, nacházím některé zajímavé rozpory. Především naprosté mediální i veřejnostní překroucení výroku o občanech republiky. Topolánek řekl něco docela jiného, než mu bylo připisováno. (Byť nutno uznat, že v hloubce jeho skutečného výroku bylo urážlivé glajchšaltování. Toho si ale nikdo nevšiml.) Přesto za to byl veřejností kritizován. Samozřejmě většinou těmi, kteří kopou a skandují za druhý tým.

Zajímavé je, že těmto fanouškům nevadí, že Jiří Paroubek před časem stejně nedomyšleně a tentokrát nepřekrouceně urazil „nevoliče ČSSD“. Pochybuji, že je korektní o nich říci, že jsou politicky stupidní. To je zcela modelové využití hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ v praxi. Na straně druhé: Topolánkovi obránci tuto skutečnost okamžitě podrážděně vytasili. Zcela fanouškovsky omezeně pominuli skutečnost, že když se jeden zachová hnusně, nezíská druhý právo činit stejně. Alespoň v naší kultuře, v níž, jak doufám, se už nehraje na krevní mstu a neplive se na hrob protivníka. 

Podobně vyhraněně reagovaly oba tábory kdysi dávno v případě „Kubiceho zprávy“. „Oranžoví“ divoce skandovali cosi o ovlivnění voleb a zaslepeně zcela pomíjeli, že před veřejností se objevily informace, které by mohly zakládat nebezpečí ohrožení bezpečnosti fungování země (mimochodem dodnes ne zcela řádně vyšetřené). „Modrým“ naopak ani nepřišlo na mysl, že i podloudné zveřejnění zprávy a zejména její „předání“ novinářům zakládá prohřešek proti zákonu a hlavně proti dobrým politickým mravům. Zvlášť, když se v médiích i v drbech obecních okamžitě začalo pracovat také s idiotskou, nactiutrhačnou a hnusnou informací o Paroubkových sexuálních apetencích. Našlo se tehdy málo takových, kteří se pozastavili nad obojím. 

Právě tak není mnoho lidí, kteří nyní budou zkoumat obecné rozhořčení „oranžového (a nejspíš i rudého) fanklubu“ nad dalšími Topolánkovými výroky, které mu zlomily politický vaz. Chci věřit, že to nemyslel tak, jak to vyznělo. Ovšem znělo to obludně. Nicméně vsadil bych dolar proti bobu, že za jiných okolností by mnozí z těch, kteří dnes Topolánkovi nadávají, stejně ohnivě a divoce uráželi každého, kdo by otevřel diskusi o postavení a osudu homosexuálů a Židů v historii našeho společenství. A používali by vůči těmto skupinám slova daleko odpornější než Topolánek a především: mysleli by je tak, jak by vyznívala. Akorát z jejich úst by jim zněla jako spravedlivá, protože přece dobře víme, jak je to doopravdy s gayi a lesbami, a je nám jasné, co jsou Židi zač! 

Ovšem nyní bylo lze zaútočit na protivníka; šlo se „ve jménu spravedlnosti“ do toho. Nesměřovali tito rowdies oranžových (a rudých), užijeme-li Schopenhauerovy dialektické eristiky – „ad rem“ nýbrž „ad personam! (případně “ad hominem„). Tedy zjednodušeně: nebaví se ve skutečnosti “o věci„, ale “o osobě„, byť onu “věc„ jako argument používají. Takový způsob diskuse je nemravný. Což je ovšem skutečným zarputilým fanouškům jedno. Cílem jejich hry přece je: “Zlom mu nohu, aby nám nedal gól!" 

Stejně hloupě se vrhlo „modré tvrdé jádro“ na Paroubka kvůli naprosté hlouposti: přeřeknutí se v určení sportovní disciplíny Martiny Sáblíkové. Zatímco kupříkladu „přebrebt“ svého týmu „Es kommt der Tag!“ přijali „ptačí fans“ s humorem a pochopením. Ve výše uvedených diskusích pro sebe nemají oba tábory mírnějšího výrazu než „oranžové (rudé) líné socky vyjídající stát!“ a „modří zloději okrádající republiku!“… V duchu hesla: „Kdo není s námi, je proti nám!“ a historickým zkušenostem s jeho naplňováním by se dalo očekávat, že po volbách přijdou nějaká dramatická zúčtování, čistky a vraždění neviňátek… Vzhledem k tomu, že jsme povahy holubičí, bude to ovšem nejspíš oděné do sametu. 

Protože ovšem nenávist obou táborů překročila hranice slušného chování a meze diskuse, obávám se, že v dohledné době se sotva najde někdo, kdo bude mít v české politice šanci přijmout za své ono apoštolské: „Kdo není proti nám, je s námi!“ Semena primitivní lůzovské nesnášenlivosti a zloby nevzrostou zpravidla v jednoleté bodláčí. Bývají to velmi zarputile odolné trvalky.

 

Mirek Topolánek
Mirek Topolánek
Více fotek
  • Mirek Topolánek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1519/151850.jpg
  • Kubiceho zpráva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1024/102397.jpg
  • Mirek Topolánek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1519/151848.jpg