Čekání na Haagský rozsudek – a 2 hodiny potom

Čekání

Záhřeb bývá na jaře úžasný – sluníčko, všude plno zeleně a květů, kavárničky plné lidí, trh Dolac i ty ostatní dál od centra voní a září barvami čerstvého zboží, v poledne sice centrum poskočí nenadálým – i když každodenním – dělbuchem z věže Lotrščak, ale ve vzduchu je svěžest a pohoda. Dnes bych se ovšem asi středu města zdaleka vyhnula. Ne proto, že je pátek, že není úplně teplo a slunce je spíše pod mrakem, ne proto, že předpověď hrozí přeháňkami. Za hodinu vyhlásí Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu rozsudek nad třemi chorvatskými generály, souzenými za válečné zločiny.

V Záhřebu od rána demonstrují veteráni Domovinské (Vlastenecké) války a další stejně smýšlející. Velvyslanectví USA včera doporučilo americkým občanům pobývajícím, aby se v pátek a sobotu vyhýbali středu města, místům, kde se demonstruje, a aby se nepřibližovali k demonstrantům samotným, protože by mohlo dojít k výtržnostem a násilnostem. Počet demonstrantů se předem odhaduje na 20 – 30 tisíc. A nedemonstruje se jen v Záhřebu, ale v celé zemi. V přímém přenosu se bude sledovat čtení rozsudku. Podle jeho znění se bude měnit i program demonstrací – veteráni mají připravené písně, básně i proslovy podle dvou možných scénářů – vítězného i pobouřeně-bojovného. (Já se ovšem divím naději, že by všichni ti tři mohli být uznáni nevinnými a osvobozeni.) Ke všemu patří hymna, hromadná modlitba, tématické odznaky a trička, písně zpěváka-nacionalisty Thompsona. Vlajky a plagáty demonstrantů hlásají mimo jiné i „NE EU“ (Unie si přece klade jako podmínku plnou spolupráci s Haagským tribunálem!), je tam i velká mapa srbských válečných zločinů na chorvatském území (vždy se hodí je spoluobčanům připomenout, i když v tu chvíli o ně nejde.) A největším hrdinou je tu Ante Gotovina.

Generálové Ante Gotovina, Ivan Čermak a Mladen Markač jsou pro velké procento Chorvatů oslavovanými obránci vlasti. Už jsem psala o tom, jak se za ně staví katolická církev pravidelnými mšemi, jak v místech, kde byl válečný konflikt nejhorší, u cest stojí billboardy s jejich podobiznami a oslavnými nápisy (které bývají i na zdech a plotech, v obcích vzkvétajících i na ruinách rozpadajících se opuštěných domů.) V Haagu byli obviněni z toho, že „veleli chorvatským ozbrojeným silám, které se dopustily četných porušení mezinárodního práva včetně vražd a nelidského zacházení se Srby z Krajiny a jejich nuceného přesunu a deportací do Bosny a Hercegoviny a Srbska.“ Obvinění hovoří o rozsáhlém ničení a systematickém plundrování vesnic, domů a dalšího majetku krajinských Srbů. Soud začal 11. března 2008 a prokurátor žádá tresty od 17 do 27 let.

Pro chorvatskou veřejnost je soud s Gotovinou a spol. asi jeden z těch nejdůležitějších, protože se jedná o jediný haagský proces zabývající se zločiny Chorvatů v Chorvatsku samotném. To je také jeden z důvodů, proč je to pro ni takový problém a pociťuje ho jako jedno z největších ublížení na národní cti od konce války. V Haagu bylo dosud souzeno 27 Chorvatů, ale jen tito tři za válečné zločiny ve vlastní zemi.

Důležitý bude rozsudek i v haagském kontextu. Byli tam sice již obviněni i výše postavení, ale zatím si ještě nikdo z nich nevyslechl rozsudek. Slobodan Miloševič se ho nedožil, zemřel během soudu. Soud s Radovanem Karadžičem, předákem Srbů v Bosně a Hercegovině, je prakticky na začátku. Velitel jeho vojenských sil Ratko Mladič je stále na svobodě. Ze srbské strany byl sice už za genocidu (jako první) odsouzen jeden z velitelů Mladičevy armády Radislav Krstič, ale vzhledem ke svému postavení, ohlasu celé záležitosti a celkově politicky má Gotovina mnohem větší váhu a tudíž ji bude mít i rozsudek nad ním.

2 hodiny po rozsudku

Ante Gotovina byl uznán vinným z většiny obvinění kromě odsunu, trest 24 let vazby. Mladen Markač se provinil ve většině bodů také, ovšem ten naopak kromě zločinů proti lidskosti – 18 let vazby. Ivan Čermak byl osvobozen ve všech bodech obžaloby.

Ovšem v průběhu čtení byl soudem za důležitého viníka spolu s odsouzenými prohlášen Franjo Tudjman, první prezident pojugoslávského Chorvatska, tj. první prezident nezávislého Chorvatska. Jeho pompézní hrob pokrytý černým mramorem na záhřebském hřbitově Mirogoj vždy zdobí květiny, hoří u něj svíčky, výročí jeho narození i smrti jsou příležitostí, aby se k hrobu přišli poklonit politici, aby se tam sjely autobusy plné vzpomínajících z různých částí Chorvatska. Oficiální Chorvatsko tohle jen tak nepřekousne…

Premiérka Jadranka Kosor řekla, že „operace Bouře (během které došlo ke zločinům, za které padly zmíněné tresty – pozn. autorky) byla zákonnou operací s cílem osvobození daného území.“ Rozsudek je zatím nepravomocný, následuje odvolání a vláda zváží další kroky. Prezident Josipovič také odmítá, že by tenkrát existoval zločinecký úmysl chorvatské strany jako celku a připomíná, že rozsudek nezpochybňuje legitimitu válečných akcí. V tom posledním má pravdu. Haagský tribunál nezpochybňuje akci jako celek, ale konkrétní zločiny, které mají na svědomí konkrétní lidé. To se většinou nerozlišuje, ale mělo by.

Jsem si vědoma, že značná část Chorvatů není na straně souzených generálů. Ale nezapomínejme, že vývoj Chorvatska není jednoduchý ani přímočarý, ani dříve nebyl – a proto je hodně závislý na nacionalistickém cítění. To je důvod nejen komentovat rozsudek a připomínat si jugoslávskou válku, ale všímat si i toho, co se dnes a v příštích dnech ve zdejších ulicích a na zdejší politické scéně bude dít. Protože Chorvaté mají mimo jiné před volbami, které by se měly uskutečnit na konci roku nebo na začátku toho příštího.

Tečka na letišti:
Už v pátek odpoledne přistál na záhřebském letišti vládní letoun. Vystoupil z něj generál Ivan Čermak. Přivítala ho premiérka Jadranka Kosor. Objetím.

Demonstrant
Demonstrant
Více fotek
  • Demonstrant autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2474/247327.jpg
  • Demonstrující autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2474/247323.jpg
  • Davy demonstrantů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2474/247325.jpg