Přízrak komercionalizace a účelového rozprodávání zdravotnictví je znovu na obzoru. Mírně oprášená nechvalně známá reforma z dílny exministra zdravotnictví Tomáše Julínka úspěšně prochází legislativním procesem. Tentokrát už ne v režii politiků ODS, nýbrž TOP 09, jmenovitě ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Po přehlasování senátního veta k zákonu o veřejném zdravotním pojištění prošly sněmovnou už i zákony o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách a o záchranné službě. Protože se čeká stejný scénář jako u veřejného zdravotního pojištění, může být poslední překážkou na cestě k postupné likvidaci bezplatné zdravotní péče už jen nepodepsání zákonů prezidentem republiky. Spoléhat v této věci na záchranu od Václava Klause nicméně může jen snílek.
Skončí reforma před Ústavním soudem?
Největší obavy vzbuzuje nejistota, které lékařské výkony zůstanou součástí bezplatné zdravotní péče, a které bude muset pacient jako tzv. nadstandardy hradit ze své kapsy. Do Nového roku, kdy má novela zákona začít platit, zřejmě totiž nebude seznam nadstandardů připraven. Většina odborných lékařských společnosti, které se tím zabývají, stanovený termín nestihne, takže platnost zákona může být posunuta až o rok. Hegerovo ministerstvo s tím víceméně počítá a chce si nadstandardy v příštím roce alespoň otestovat. Mezi testovanými by mohla být např. měkká oční čočka, odlehčená sádra, nebo císařský řez na přání rodičky. Mnohem citlivější dopady na kapsu pacienta ovšem mohou mít laparoskopické a robotické lékařské výkony. Budou-li zahrnuty do seznamu nadstandardů, může si pacient např. na operaci žlučníku připlatit až 30 tisíc korun. Přímým ohrožením života se mohou nadstandardy stát pro pacienty odkázané na zvláštní klinickou výživu, podávanou přímo do žaludku. Tato péče ročně stojí až 400 tisíc korun u jednoho pacienta a dosud byla hrazena z pojištění. Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče České lékařské společnosti se obává, že v případě účinnosti zákona přestanou být z pojištění placeny všechny přípravky léčebné výživy z kategorie tzv. potravin pro zvláštní lékařské účely, což v Česku ohrozí životy 2000 pacientů.
Problém s nadstandardy začíná už vágní formulací standardní péče. Zákon totiž říká, že ze zdravotního pojištění se hradí pouze péče, která je v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy, odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce, její účinnost je ověřená a je v souladu s hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Poslední část definice znamená, že ne každému se bezplatně dostane kupř. dražší operace, nýbrž jen tomu, u něhož bude (subjektivně) indikováno „hospodárné vynaložení zdrojů“. Nejen tedy, že jde o popření ústavní zásady bezplatné zdravotní péče, ale navíc i o nerovný přístup k různým klientům. Kvůli rozporu s Listinou základních práv a svobod se novela takřka jistě stane předmětem ústavní stížnosti, jíž hodlají podat opoziční poslanci. K nejostřejším kritikům nedomyšleného zákona patří také politici KDU-ČSL, kteří už v minulé vládě přispěli ke krachu Julínkovy zdravotnické reformy. „Vláda tímto zákonem způsobila jen zmatek a nejistotu mezi lidmi. Nikdo neví, na jaké bezplatné ošetření má nebo nemá nárok … nakonec budeme za většinu zdravotní péče všichni platit na dřevo,“ říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Ani se zákonem o zdravotních službách, který nedávno prošel poslaneckou sněmovnou, nejsou lidovci spokojeni. Největší protijulínkovský rebel v minulé sněmovně Ludvík Hovorka mu vyčítá, že nepřináší žádná nová významná práva pacientům, ale naopak je omezuje, například pacient už nebude mít právo na svobodnou volbu lékaře. Zato lékařům a zdravotnickým zařízením ukládá zákon neúnosný počet nových administrativních povinností,včetně nových registrací a výběrových řízení. Podle lidoveckého šéfa Bělobrádka zákon představuje také bezprecedentní zásah do soukromí pacientů a útok na lékařské tajemství. „Nejcitlivější data o zdravotním stavu každého z nás a o našich rodinných příslušnících budou bez našeho souhlasu a bez zvláštního zabezpečení shromažďována pověřenou právnickou osobou v databázi Národního informačního zdravotnického systému. Citlivé údaje např. o psychických problémech, užívání antidepresiv, antikoncepce, o potratech, užívaných lécích budou na internetu spojena se všemi identifikačními údaji pacienta, včetně rodného čísla,“ varuje lidovecký předseda.
Zdá se, že nepovedená zdravotní reforma, ať už vstoupí či nevstoupí v platnost, nejvydatněji přispěje k příští volební porážce nynější vládní koalice. Příští vítězové (budou-li u toho např. i lidovci) v ní jistě nenechají kámen na kameni.