Není míru pod šumavskými smrky

Rok se sešel s rokem a v šumavských hvozdech se chystá další kolo tvrdého boje mezi Správou Národního parku Šumava a ekologisty zastoupenými především Hnutím Duha. Stanoviska obou stran se po loňské blokádě v lokalitách Ptačí potok a Na Ztraceném a bezvýsledných pokusech o dohodu, zda hubit, či nehubit lýkožrouta smrkového, nesblížila ani o píď. A to i přesto (anebo právě proto), že loňský rok byl z hlediska záchrany zeleného šumavského lesa mnohem úspěšnější než léta předchozí. Díky mnohem důslednější asanaci kůrovcové kalamity v r. 2011 evidují letos lesníci Správy NPŠ o více než dvě třetiny méně kůrovcem napadených stromů, než tomu bylo v loňském roce.

„K této bilanci nám pomohl především včasný a efektivní loňský asanační postup v lese a také použití obranných zařízení například ve formě trojnožek a lapáků a moderních insekticidních sítí, které jsou ekologicky nejšetrnější,“ říká Petr Kahuda, odborník na ochranu lesa Správy NPŠ. Aktivisté Duhy ovšem tvrdí, že používání chemických látek je ilegální. Podle zástupce hnutí Jaromíra Bláhy tato chemie „může otrávit bezobratlé živočichy, skokany či horské čolky, kteří v tůních žijí. Nelze vyloučit, že toxické látky zabijí některé ryby“. Jak ale upozorňuje mluvčí Správy NPŠ Pavel Pechoušek, insekticidní obranná protikůrovcová zařízení se používají legálně na základě platného rozhodnutí státní správy ochrany přírody. „Při instalaci a provozu těchto zařízení jsou dodržována všechna stanovená pravidla včetně ochrany vodních zdrojů i vodních toků či podmáčených stanovišť,“ říká Pechoušek. Zároveň připomíná, že množství používaných insekticidních přípravků na území NPŠ má klesající tendenci. V roce 2007, po orkánu Kyrill, bylo zde chemickými prostředky postříkáno 110 tisíc stromů a spotřeba insekticidů činila 2,5 tisíce litrů. „Naproti tomu současná spotřeba tohoto přípravku v celém Národním parku Šumava se pohybuje v několika desítkách litrů,“ uvádí mluvčí parku.

Trojnožka s biocidy
Trojnožka s biocidy

V oblastech Modravska, Srňska a Prášilska se také letos plánuje kácení dřeva napadeného kůrovcem. Právě v těchto lokalitách totiž předchozí vedení NPŠ rozhodlo ponechat polomy z roku 2007 bez zpracování. Kůrovec se zde nekontrolovaně namnožil a kůrovcovou kalamitu se tu nepodařilo zastavit. V sázce je příští obraz Šumavy: Správa NPŠ chce chránit co největší plochy zelených lesů, aktivistům Hnutí Duha jde o bezzásahový režim, neboli o likvidaci převládajících smrkových kultur a jejich přirozené nahrazení smíšenými náletovými porosty. Protože kůrovec tuto likvidaci živých smrkových porostů spolehlivě zajišťuje, snaží se jej ekologisté všemožně chránit. Podle zpracovatelky odborného naturového posudku pro Evropskou komisi Olgy Pospiechové však jsou zásahy proti kůrovci v souladu s evropskou legislativou a ochranou přírody podle evropského práva. Pokud by se proti kůrovci na Šumavě nezasáhlo, mohlo by to znamenat zánik vhodných biotopů pro řadu rostlin i živočichů. A to evropská legislativa neumožňuje. Podle evropských směrnic je zapotřebí přírodu uchovat v takovém stavu, aby druhy ani biotopy nedoznaly podstatných negativních změn. „Z pohledu ochrany přírody definované soustavou Natura 2000 je bezzásahový režim významně negativní pro mnoho naturových druhů v Národním parku Šumava včetně tetřeva hlušce,“ připomíná autorizovaná posuzovatelka Pospiechová. To si ekologisté samozřejmě nemohou nechat líbit, jelikož to protiřečí jejich teoriím. Naturový posudek proto ostře napadl aktivista Bláha z Hnutí Duha, který jej označil za formálně a procesně nedostatečný a „navíc odborně zcela scestný“. Ministerstvo životního prostředí předalo posudek Evropské komisi, která se k němu zatím nevyjádřila. 

Šumava
Šumava

Obě znesvářené strany se dodnes nemohou shodnout ani v interpretaci závěrů kolem loňské blokády těžařů Na Ztraceném. Policisté, kteří zpočátku bránění těžbě jen monitorovali, později začali zasahovat a vyvádět lidi z prostoru kácení. Přitom zadrželi a předvedli 180 lidí, u 92 z nich použili policisté donucovací prostředky. Několik účastníků blokády policie obvinila z násilí proti úřední osobě. Podle Hnutí Duha údajně platí rozsudek Krajského soudu v Plzni z loňského listopadu, že zásahy policie proti aktivistům byly protizákonné. Správa NPŠ naopak oznámila, že Krajský soud v Plzni 5. ledna 2012 potvrdil, že letní aktivistická blokáda Na Ztraceném, kterou organizovalo Hnutí Duha, byla nezákonná. Soud tak potvrdil předběžné opatření Okresního soudu v Klatovech, který minulý rok v červenci uložil Hnutí Duha, aby se zdrželo organizování pohybu, pobytu a jiné činnosti osob v lesích Národního parku Šumava, které by zabraňovaly provádění asanačního zásahu proti kalamitním škůdcům. Hnutí Duha se sice proti předběžnému opatření odvolalo, plzeňský krajský soud, proti jehož rozhodnutí již není odvolání, však dal za pravdu Správě Národního parku Šumava a původní usnesení o předběžném opatření potvrdil.

Zdevastovaný les
Zdevastovaný les

Podobné dramatické střety lze očekávat i letos. Hnutí Duha už vyzývá své příznivce, aby se hlásili do tzv. občanských lesních hlídek. Zatímco vedení parku chce ochránit smrkové porosty a zabránit rozšíření kůrovcové kalamity na další plochy, Hnutí Duha evidentně nesleduje ochranu šumavské zeleně, ale naopak ochranu škůdce, který zeleň proměňuje v pustinu. Tento přístup je z pohledu místních obyvatel či běžných návštěvníků Šumavy naprosto nepochopitelný. Navíc se region odkázaný na dřevařství a turistický ruch v důsledku sporů lesníků, obcí a ekologických aktivistů potýká s obrovským propadem příjmů. Loni lidé za výlety a dovolenou na Šumavě utratili 4,9 miliardy korun, což je proti roku 2006 o 1,8 miliardy méně. Nápravu si postižení slibují od chystaného zákona o NP Šumava, jímž se má přísně chráněná plocha prvních zón zredukovat na méně než 50 procent z území parku. Podle předsedy Správy NPŠ Jana Stráského se jedná zhruba o 35 procent celkové rozlohy. Kvůli tomuto zákonu však už Mezinárodní svaz ochrany přírody varoval českou vládu, že Šumava by mohla přijít o status národního parku. Proto šumavští starostové příliš nevěří, že by zákon situaci změnil. „Zákon je pod takovým tlakem různých skupin, že pochybuji, že vůbec něco vyřeší,“ obává se starosta Modravy Antonín Schubert.