Američan v Hongkongu

Drama i špionážní thriller. Nejde ale o žádný film. A už vůbec nepřipomíná bláznivý snímek o Muži z Hongkongu, v němž legendární Jean-Paul Belmondo hraje multimilionáře znuděného životem, který na sebe dokonce najal vraha. V případě Edwarda Snowdena, bývalého technika CIA, který zveřejnil informace o sledování lidí na internetu, ale nejde o žádné naplňování nějakého připraveného scénáře. Dramatické okamžiky ale tento třicetiletý „hrdina současnosti“ zažívá podobné.

Snowden se v současnosti ukrývá právě v Hongkongu a od počátku jeho útěku média i experti spekulují o tom, proč si vybral právě bývalou britskou kolonii. A i když se zároveň mluví o tom, že by odtud mohl odletět na Island, zatím zůstává v „zemi“, která je i v 21. století považována za ostrov svobody. A nejen uprostřed „čínského moře“.

Hongkong
Hongkong

Ostatně, v minulosti se tam ukrývala řada proslulých osobností, mezi jinými zakladatel čínské republiky Sun Jat-sen, filipínský národní hrdina Jose Rizal či vietnamský komunistický vůdce Ho Či-min. Po krvavém potlačení prodemokratických protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989 pak v Hongkongu našli azyl i někteří studentští a další vůdci z řad demonstrantů, mezi nimi i Chan Tung-fang.

Z tohoto důvodu tak je pochopitelné, proč si Snowden za dosavadní úkryt vybral právě Hongkong. Nyní je už však obviněn americkými úřady ze špionáže a očekává se, že Washington požádá vládu tohoto Zvláštního administrativního regionu ČLR, jak se Hongkong oficiálně nazývá, o Snowdenovo vydání. Spojené státy ve 2. polovině 90. let minulého století uzavřely s Hongkongem dohodu o extradici a až na skutečné výjimky ji vláda někdejší britské kolonie vždy naplnila. Ovšem tentokrát se v Hongkongu rozpoutal doslova boj o Snowdenovo (ne)vydání.

Edward Snowden
Edward Snowden

Horký brambor si ovšem přehazují hlavně ministři a poslanci. Veřejnost má totiž jasno. Většina je proti tomu, aby hongkongské úřady hodily Snowdena přes palubu, tedy, aby si ho odvezli američtí agenti. Právo i sympatie jsou podle nich na straně mladíka, který veřejnost na celém světě přiměl k pokládání mnoha otázek. O svobodě, právu na informace a především on-linovém soukromí. A kladou je nejen uživatelé Yahoo!, Google, Skype, Facebooku, AOL nebo PalTalk.

Zajímavé je ovšem sledovat i tzv. čínskou nit. Komunistická Čína je totiž desítky let kritizována především Spojenými státy za pronásledování a zavírání všech lidí, kteří se jen náznakem zmíní o svobodě slova. A v případě prominentních vězňů svědomí pak Washington vyvíjí maximální úsilí, aby je Peking propustil a v tom lepším případě „vyhostil“ právě do země svobody, tedy do USA.

Podpora Snowdena v Hongkongu
Podpora Snowdena v Hongkongu

Jak pikantní teď musí být pro čínské vůdce pomyšlení na to, že by odmítli vydat amerického občana a vlastně ho tím chránili před jeho vlastní vládou a úřady. Ostatně špionážní aféra propukla jen několik desítek minut po americko-čínském summitu, na kterém Barack Obama a Si Ťin-pching jednali mj. o počítačové kriminalitě a kybernetických útocích. Není těžké si představit, jakému tlaku by čínská hlava státu byla vystavena, pokud by se vše provalilo ještě během jejich rozhovorů.

Možná si řeknete, co má Peking co do činění s Hongkongem, který je de facto státem ve státě, má vlastní vládu, měnu i jiné politické zřízení než Čínská lidová republika a na hranicích s ČLR jsou stále ostnaté dráty i celní a pasová kontrola. Na základě čínsko-britské smlouvy o Hongkongu totiž Peking získal dvě „pravomoci“, a to, že řídí jeho zahraniční a obrannou politiku.

Demonstrace v New Yorku na podporu Edwarda Snowdena
Demonstrace v New Yorku na podporu Edwarda Snowdena

Podle posledních zpráv, alespoň oficiálně, však Čína dává od Snowdena ruce pryč a hlásá, že rozhodnutí je čistě na hongkongské vládě. Na druhé straně však je jasné, že v zákulisí probíhá čilé jednání, jak s tímto citlivým případem naložit. A důležité je v tomto směru i veřejné mínění v samotné Číně, kde se po internetu šíří výzvy, aby se Peking, ale i Hongkong postavil „americkému ďáblovi“. Snowdena pak mnozí označují za hrdinu a nechybí ani provokativní a posměšné otázky, pro jakou zemi vlastně Snowden vykonával špionáž.

Bez ohledu na všechny tyto „vlivy“ by však Edward Snowden měl mít jistotu, že jeho případ bude rozhodovat spravedlivý soud. Právo a spravedlnost totiž zůstávají tím nejcennějším, čím se hongkongská společnost může pyšnit, přestože už od roku 1997 patří k Číně. Kde mimochodem jsou tyto pojmy jen prázdnými slovy a navíc jsou lidé za to, že se jich dovolávají, stíháni a zavíráni do vězení.