Historická ironie Klementinu sluší

V letošním jubilejním roce Bible kralické, která po řadě různých vydání byla v roce 1613 naposledy vytištěna před bitvou na Bílé hoře a následnému potlačení podobných nekatolických aktivit, bylo již o tomto počinu pověděno a napsáno mnohé. Přesto se chci ještě vrátit a „vyzvat“ k návštěvě výstavy, která se poučeně zaměřuje na vznik a přínos tohoto jedinečného a vlivného překladu, který vzešel z nevelikého společenství Jednoty bratrské.

S lehkou historickou ironií se výstava k pěkně kulatému výročí posledního vydání Kralické bible koná v Klementinu, mohutné baště jezuitského působení a vzdělanosti v poreformační Praze. Vždyť i zde pracoval jako knihtiskař otec proslulého pátera Koniáše, který jistě mohl být inspirací známého Havlíčkova epigramu: "Českých knížek hubitelé lití: plesnivina, moli, jezoviti". (I na Koniáše na výstavě přišla řeč, podotkněme však, že bychom u tohoto odpůrce některých českých knih našli snahu ty zabavované a ničené nahradit jinými, podle jeho mínění vhodnějšími). 

Bible kralická
Bible kralická

Samotné expozici nebyl svěřen kdovíjak honosný a rozlehlý prostor, nicméně autoři scénáře (PhDr. Robert Dittmann, Ph.D  a Mgr. Jiří Just, Th.D.) jej využili účelně a až se strohou přesností. Na dvanácti nástěnných panelech, které obkličují celý výstavní prostor, postupně podávají přehledný příběh Kralické bible, včetně informací o tom, co jí na domácí půdě předcházelo. Uvádějí seznam význačných českých překladů bible od poloviny 14. století (jako byly Bible drážďanská, olomoucká, litoměřicko-třeboňská a jiné, které ovšem vycházely z latinské předlohy, napočítali bychom až 30 rukopisných exemplářů). Jeden samostatný panel je věnován obsáhlému tématu, totiž tisku v Jednotě bratrské a proměně, kterou toto církevní společenství prošlo od původní zdrženlivosti k vyššímu vzdělání k uskutečnění tak odborné a krásné práce. Samostatnou informací je také pojednání o bratrském biskupovi a význačném humanistickém vzdělanci Janu Blahoslavovi, jehož překlad Nového zákona z biblické řečtiny a jazykovědná práce a metodické pokyny se staly východiskem pro další kralické překladatele. 

S každým dalším panelem se pak rozvíjí příběh Kralické bible, nejen jejího vzniku, ale i tisku, zvlášť jsou návštěvníci seznamováni s použitým jazykem. Dovídáme se, pro jaké čtenáře bylo toto dílo určeno, není zde však zamlčen ani odpor vůči Kralické bibli, který souvisel s protireformačním úsilím. Je uváděn také výčet následujících vydání Bible kralické, které se již tiskly za hranicemi naší vlasti, v místech svobodnějších. Mezi dalšími sděleními je Kralická bible představena v soutěži s ostatními překlady, seznamujeme se s vlivem „kraličtiny“ na češtinu. Dostaneme se až téměř do současnosti, kdy jsou zmiňovány nejrůznější revize kralického znění, aby jeho mluva byla srozumitelnější i pro čtenáře, který je jazykově několik století vzdálený. 

Výstava Bible kralická 1613 - 2013
Výstava Bible kralická 1613 - 2013

Většinu expozice ještě názorně doplňují tematicky zaměřené vitríny, které obsahují mnoho názorného a vzácného materiálu. Skutečně se podařilo obstarat a vypůjčit ojedinělý soubor exponátů. Ať jde o nejrůznější rukopisy, předlohy, překlady, tisky, ale také například tiskařské pomůcky (např. špendlíky, literky a j.), které byly objeveny při archeologickém průzkumu na místě původní kralické tiskárny. 

Přehledně zpracovaný příběh Kralické bible nabízí neunavující formou seznámení se všemi podstatnými informacemi i pohled na důležité souvislosti. Představoval jsem si, jak by i svižná prohlídka této výstavy odhalila žákům a studentům více, než kdovíkolik hodin výkladu ve školních třídách. Jenom by pravděpodobně někteří (jako já) poněkud tápali u panelu, který převelice učeně rozebírá jazykovou charakteristiku kralické češtiny, samozřejmě za užití odborných – a tedy latinských výrazů. Cudně jsem si u toho s paní Důrovou posteskl, že „jen zpola chápu smysl latinských řečí, jsou tak obšírné“ (V. Vančura, Rozmarné léto). 

Bible kralická
Bible kralická

A snad pro drobnou ilustraci, jaký pocit může pozorný návštěvník získat, zmíním osobní zkušenost: Mimoděk jsem se tam setkal s jedním známým, který mě, zabraného do zkoumání jakéhosi rukopisu ve vitríně, musel několikrát upozornit, než jsem si ho všiml. A pak mi tiše, aby nerušil ostatní návštěvníky, se zasněným pohledem sděloval: „Ti naši předci udělali úžasné dílo!“ Ano, je to pravda – když uvážíme, za jak stísněných podmínek konali toto průkopnické dílo, že dlouholetá překladatelská práce byla vlastně navíc k jejich nejvlastnějšímu zaměstnání (byli duchovními Jednoty bratrské), a jaké dosáhli úrovně překladatelské, jazykové, výkladové i grafické, pak nezbývá než se tomu všemu obdivovat…Vlastně, obdivovat by asi nestačilo. Protože i záměrem kralických mistrů bylo, aby jejich dílo bylo čteno, aby mu bylo dobře rozuměno, aby se lidem stalo živým oslovením.

Výstava ve Výstavním sále Galerie Klementinum potrvá do 3. listopadu, kromě pondělků je otevřena denně od 10:30 do 18:00 hodin.