Fotbaloví fanoušci jsou v Česku zvyklí na ledacos. Úplatky, kabely, odmávané (ne)ofsajdy, vymyšlené penalty (utkání Příbram – Liberec bylo přímo ukázkové), co hrdlo ráčí. Jednou jsou výkony rozhodčích hodnoceny, pak zase ne, po chvíli je vše zapomenuto. Fluktuace trenérů je vyšší než počet funkcí, o něž se stačila ucházet Jana Bobošíková. Prostě jedno velké Televarieté, u kterého by Jiřina Bohdalová musela mávat kapesníčkem po každém ligovém kole.
Dobrá a špatná nadávka českého fotbalu
Jako by toho nebylo málo, Fotbalová asociace ČR se začátkem dubna usnesla na dost zásadní novince. Spouštěcím mechanismem byl jednak „fanoušky“ vyeskalovaný zápas Sparty na Bazalech a také souboj Letenských s Viktorií Plzeň. V obou případech se totiž na tribunách objevily transparenty (Zkurvená Sparta a Limberský, chcípni!), které jsou léta pokleslým koloritem ligy. FAČR tomu chtěla udělat přítrž, jen si pro to vybrala takový typicky český způsob.
V případě, že by se psané či verbální vulgarity měly během zápasu opakovat, získali sudí možnost přerušit či dokonce ukončit utkání. „Delegáti a rozhodčí dostanou přesné instrukce, jak se v podobných případech chovat,“ stojí v prohlášení vedení českého fotbalu. Docela by mě zajímalo, co je v manuálu doopravdy, protože realita je trochu jiná. Každý zápas se měří jiným metrem.
K přerušení došlo třeba v utkání mezi Slavií a Jabloncem, Plzeň pak dostala od disciplinárky dodatečně dvacetitisícovou pokutu za pohárové utkání s Domažlicemi, a to za pokřik „Pelta ven!“ a transparent s nápisem „Mafie nás chce registrovat? Nasrat! Fuck FAČR.“ FAČR přitom návrh schválila 1. dubna a utkání s Domažlicemi se odehrálo už o šest dní dříve.
Na druhé straně tu byl zápas Slovácka se Spartou, při kterém se v hledišti objevila plachta, na níž bylo mimo jiné uvedeno „Fuck off FAČR“ a nic se nestalo. Vrcholem se pak stalo víkendové pražské derby. Fanoušci už předem deklarovali, že pokřik „Pelta je ču…“ upraví na „Pelta je čumák“, nakonec se však skandovala i vulgární verze a jako návdavek ještě „Jude Slavie“ na straně jedné, na druhé pak „Smrt Spartě“. Rozhodčí Jan Jílek nechal hru běžet. Asi ví, která nadávka je ta dobrá a která špatná.
„Když mi pan Pelta řekne, že není ješitný a že tohle za urážku nepovažuje, tak jsem to tak bral,“ řekl sudí Nedělnímu Sportu poněkud alibisticky s tím, že je jen vykonavatelem instrukcí a klubům tohle hecování beztak nevadí.
O den později se v Plzni při utkání s Jihlavou kromě známých pokřiků objevily i nápisy „Cenzura nezmění naše myšlení, ale prozradí mnohé o tom vašem“ a "Peltaven
18 – Vítáme finskou posilu". Koncem prvního poločasu se asi minutu nehrálo, sudí Pavel Královec si hned vzal oba kapitány stranou, aby jim naznačil, že takhle by to nešlo. A jak by to tedy šlo?
„Musíme si náš produkt chránit,“ uvedl předseda FAČR Miroslav Pelta. Není pochyb o tom, že produktová akce s cílem kultivovat fotbalové prostředí přinesla plus v podobě podnětu k větší lidové tvořivosti, jinak se ale jedná o skrz naskrz schizofrenický zmetek s nejasnými mantinely. Příště může přerušení či ukončení zápasu kluby poškodit daleko víc, což by při pohledu na především spodní část tabulky moc příjemné nebylo. Méně je někdy více.