Svoboda internetu klesá už sedmým rokem, nejhorší je situace v Číně

Méně než čtvrtina uživatelů internetu sídlí v zemích, kde mohou po síti svobodně surfovat. Vlády mnoha zemí světa dramaticky zvyšují úsilí manipulovat informacemi na sociálních sítích. Ohrožují tak internet jako svobodné médium. Tyto závěry vyplývají ze zprávy Freedom of the Internet 2017 iniciativy Freedom House, která každoročně hodnotí stav svobody internetu.

  • Freedom House je americká nevládní nezisková organizace placená vládou USA, která mezi svými cíli uvádí hájení demokracie, politické svobody a lidských práv.

Během uplynulého roku sehrála manipulace a dezinformační praktiky šířené internetem důležitou roli ve volbách v nejméně 18 zemích světa, včetně Spojených států.

Svoboda internetu klesá už sedmým po sobě jdoucím rokem. Souvisí to také s nárůstem narušování provozu mobilních internetových služeb a vyšším počtem fyzických a technických útoků na obránce lidských práv a na nezávislé sdělovací prostředky.

„Cesta používání placených diskutérů a politických robotů k šíření vládní propagandy byla prošlapávána zejména Čínou a Ruskem, ale nyní už jde o globální záležitost,“ tvrdí Michael J. Abramowitz, prezident Freedom House. „Účinky těchto rychle se šířících technik na demokracii a občanský aktivismus jsou potenciálně ničivé,“ dodává.

Venezuela či Turecko zaměstnávají „tvůrce názorů“

Projekt Svoboda na internetu v roce 2017 hodnotí svobodu internetu v 65 zemích, což by mělo představovat 87 procent internetových uživatelů na celém světě. Zaměřuje se především na vývoj, ke kterému došlo v období od června 2016 do května 2017, ačkoli zahrnuje i některé novější události.

Podle zprávy v celkem třech desítkách zemí využily vlády určitou formu manipulace na webu, v předchozím roce šlo o 23 zemí. Placení diskutéři, trollové, boti, falešné zpravodajské stránky a propaganda patří mezi metody, pomocí nichž si světoví lídři posilují moc.

Venezuela, Filipíny nebo Turecko patří mezi státy, které zaměstnávají armády „tvůrců názorů“, jejichž úkolem je šířit vládní agendu a bojovat s kritiky na sociálních médiích. Například na Filipínách jsou členové „klávesové armády“ pověřeni zesilováním dojmu rozsáhlé podpory brutálního zásahu vlády proti obchodu s drogami.

Sanja Kellyová, ředitelka projektu Freedom on the Net, dodává, že vlády nyní využívají sociální média k potlačování nesouhlasu a k prosazování nedemokratických programů. Tato forma manipulace je podle ní nejen obtížně detekovatelná, ale také je mnohem obtížnější proti ní bojovat.

Množství uživatelů internetu podle země a statusu svobody internetu v zemi. Zeleně jsou vyznačeny země se svobodným internetem, žlutě s částečně omezenou svobodou internetu, fialově země, kde je internet hodnocen jako nesvobodný.
Zdroj: Freedomhouse

Většina vlád se zaměřila na veřejné mínění v rámci svých vlastních hranic. Jiné se snažily rozšířit své zájmy i v zahraničí. Příkladem mohou být ruské dezinformační kampaně cílící na ovlivnění amerických voleb. Falešné zprávy a agresivní trolling novinářů během prezidentských voleb a po nich přispěly k poklesu skóre svobody internetu v jinak obecně svobodném prostředí Spojených států.

Hlavní trendy: omezit mobilní připojení i živé video

„Když se snažíme bojovat proti on-line manipulaci ze zahraničí, je pro země důležité, aby nepřekročily určité meze,“ říká Kellyová. „Řešení manipulace a dezinformace nespočívá v cenzurování webových stránek, ale v informování občanů, jak odhalovat falešné zprávy a komentáře. Demokracie by měla zajistit, aby zdroj internetové politické reklamy byl přinejmenším stejně transparentní jako off-line.“

Některé vlády sáhly i po omezení živých video přenosů – s útoky na funkčnost služeb jako Facebook Live, Snapchat Live Stories se nejčastěji v rámci bránění videopřenosů z protivládních protestů setkali uživatelé v nejméně devíti zemích. Taková situace nastala například v Bělorusku. 

Žebříček nesvobody vede Čína, Sýrie a Etiopie

Z celkového počtu 65 zemí, které byly ve výzkumu posuzovány, si od června roku 2016 celkově 32 zemí pohoršilo. Nejvíce se situace zhoršila na Ukrajině, v Egyptě a v Turecku. Na Ukrajině šlo o zablokování služeb založených v Rusku, včetně nejrozšířenější sociální sítě a vyhledavače. Došlo k tomu poté, co sociální média zaplavily texty ruské produkce, které podporovaly rétoriku Kremlu. 

Vývoj svobody internetu 2017. Růžově zhoršení situace, modře zlepšení situace, šedě bez zaznamenané změny.
Zdroj: Freedomhouse

V Egyptě úřady zablokovaly více než 100 internetových stránek, včetně internetového zpravodajského serveru Al-Džazíra, v Turecku byly tisíce majitelů smartphonů zatčeny. Důvodem bylo to, že si stáhli šifrovanou komunikační aplikaci ByLock. Aplikaci totiž podle tamní vlády použily osoby, které se podílely na neúspěšném pokusu o převrat v červenci 2016.

Nejhorší zemí, která zneužívá svobodu internetu, byla třetí rok v řadě vyhlášena Čína, na dalších místech je pak Sýrie a Etiopie. K podkopání demokracie využily vlády 30 zemí manipulaci sociálních sítí a kontrolu on-line diskusí. 

Podle zprávy Freedom House si pouze třináct zemí ve svém internetovém skóre o svobodě polepšilo. Ve většině případů ale změna neodráží zásadní posun v politice. Například v Libyi se uživatelé dočkali odblokování několika zpravodajských webových stránek a na rozdíl od předchozích let žádný uživatel nebyl uvězněn kvůli své on-line aktivitě.

V Bangladéši nedošlo k opakování dočasného vládního blokování populárních aplikací jako Facebook, WhatsApp a Viber. Uzbekistán, který patřil k nejvíce omezujícím státům, zavedl nové platformy určené k zasílání veřejných stížností.

Česká republika do výzkumu zahrnuta nebyla.

Sociální sítě jako oběti falešných zpráv

Sociální média jsou stále častěji primárním zdrojem zpráv a informací. Problém tkví v neschopnosti uživatelů rozlišovat mezi skutečnými a falešnými zprávami. Freedom House zdokumentoval příklady falešných zpráv o volbách nebo referendech v nejméně 16 z 65 zemí, které byly hodnoceny. Vládní agenti ve Venezuele pravidelně používali sociální sítě a manipulované záběry k šíření lží o opozičních demonstrantech.

V reakci na to několik demokratických zemí otevřelo debatu o vhodných reakcích na falešný zpravodajský obsah a obecněji také o odpovědnosti zprostředkovatelů, jako jsou Google, Facebook a Twitter, aby odstraňovali podvodný či nezákonný obsah.

Blokování sociálních sítí a komunikačních aplikací
Zdroj: Freedomhouse

Fyzické útoky na novináře se rozšířily celosvětově

Vzrostl také počet kyberútoků na vládní kritiky, zpravodajská média, opozici a ochránce práv. Zpráva uvádí, že k takovým útokům došlo ve 34 ze zkoumaných 65 zemí. Dramaticky také narostl počet fyzických útoků proti novinářům. Zvýšil se oproti minulému výrazně – z 20 na 30 z hodnocených zemí. V osmi zemích byli lidé zavražděni, protože na internetu psali o citlivých tématech nebo je komentovali.

Mezi nejčastější cíle patří on-line novináři a blogeři, kteří se zabývají politikou, korupcí a zločinem. Podobně jsou na tom lidé, kteří vyjadřují náboženské názory, které mohou kontrastovat s názory většiny nebo je zpochybňovat. Pachatelé ve většině případů zůstali neznámí.

Cenzurovaná témata podle zemí. Sytou barvou jsou vyznačena často nebo opakovaně cenzurovaná témata, světlou barvou sporadicky nebo jen omezeně cenzurovaná témata.
Zdroj: Freedomhouse
Vydáno pod