Zpravodajství Karla IV.: Hezky staročesky

„Psotní pytláci“, „jezdiecie vozítka, kterážto slovú Segwaye“ nebo „selfiečka, ježto nie možno pořídieti“. Uživatelé Facebooku a Twitteru mohli v sobotu 14. května zažít menší překvapení – kromě vizuálního vzhledu profilů ČT24 se změnil i jazyk, kterým byly příspěvky psané. Sociální sítě zpravodajské ČT24 se totiž vrátily do doby Karla IV.

 

 Uživatelé sociálních sítí si u příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV. mohli vyzkoušet číst nejen zpravodajské příspěvky, ale i celý článek ve staročeštině, respektive její upravené verzi. Jazyk se řídil pravidly staročeštiny, nicméně ne zcela přesně – v zájmu udržení srozumitelnosti a čitelnosti textů.

Vymizely tak například ve staročeštině používané spřežky a namísto nich se objevily háčky a čárky. V některých případech byl jazyk do staročeštiny spíše stylizován a zachovány zůstaly také novodobé pojmy, které ve staročeštině svou obdobu nemají.

Facebooková stránka ČT24 se oblékla do staročeštiny
Zdroj: ČT24

Autorem překladu byl student českého jazyka na Univerzitě Karlově v Praze. Na závěr celé akce nabídl uživatelům toto vysvětlení: „Pržekladatelem jest mladý student cžeského jazyka, kterýžto základniemy pravidly staré cžeštiny sě řídie, nicménie ne zcela přesnie, jednak z douvodu, žeť cžlánky musí pro veržejnost srozumitelné býti (protož používámy niekterých grafémúv pouze v niekterých pržípadech – by články cžitelné mohly býti a súčasně i starocžesky působily). Proto sie snažíme použíti rozumnou formu jazyka, kterážto jest spieše stylizovaná do podoby staré cžeštiny.“ 

„Ta hatmatilka je úmyslná, nebo se mi zbláznil text v kompu?“ 

Reakce byly různorodé – od chvály po mírné zmatení, zda nejde o chybné nastavení prohlížeče nebo výstřelek Facebooku, přes nesouhlasné reakce vyžadující moderní verzi češtiny.

Objevily se ale i dotazy, zda nebyl účet napaden hackery. V komentářích pod příspěvky ale uživatelé rychle uvedli věci na pravou míru. Někteří pak stylizovanou „středověkou“ češtinou příspěvky i komentovali.

Objevily se rovněž komentáře vyžadující staročeský komentář i u sportovních zápasů nebo v pořadu Hyde Park Civilizace. 

  • Jan Polický: „Ten příspěvek psal Karel IV????? že jest plný chyb a nebo mluvy prastaré??“
  •  Jiří Musil: „Mohl by třeba Záruba a spol. komentovat tou staročeštinou?“



Závěrečný příspěvek, psaný rovněž ve staročeštině, který objasňoval okolnosti použití „středověké“ formy jazyka, pak u uživatelů získal přes 800 „lajků“ a převážně pozitivní reakce. 

  • Staročeština se používala od první poloviny 12. století až do konce 15. století. Jsou jí psaná například Dalimilova kronika nebo Rožmberská kronika. Z původního tzv. primitivního pravopisu se během 13. století začal stávat pravopis spřežkový. Ten pro zachycení českých hlásek využíval spřežky – tedy kombinace dalších písmen. Část spřežek byla později nahrazena znaky s diakritikou. Po jazykové reformě se zachovaly například spřežky dž nebo ch.