Novela na mediální ochranu obětí trestných činů brání i jejich pachatele

Praha - O novelu zákona, kterou minulý týden schválila sněmovna ve snaze víc chránit oběti trestných činů před médii, se nyní pře ministerstvo spravedlnosti se syndikátem novinářů. Mediální profesní organizace tvrdí, že novela posiluje i ochranu pachatelů, což odporuje veřejnému zájmu.

Nově by se už nesměly zveřejňovat například záběry týrání v kauze Kuřim, přetahovaná o děti v přímém přenosu nebo fotka zemřelého na první stránce novin. Až na výjimky má být například zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou lidé mladší 18 let. U dospělých obětí vybraných trestných činů by bylo zveřejnění možné jen s jejich souhlasem. Za porušení zákazu zveřejnění osobních údajů má hrozit až pětimilionová pokuta nebo až pětileté vězení.

Novinářům se ale nebílí, že by měl být konec třeba i jasných informací o vraždě podnikatele. „Výčet trestných činů byl stanoven podle toho, jak moc může člověku ublížit, když se znovu a znovu propírá jeho poškození v médiích,“ informovala mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.

Syndikát novinářů přiznává, že samoregulace médií nezabírá a částečné zpřísnění ochrany obětí podporuje. Kritizuje ale, že novela poskytuje stejnou ochranu také pachatelům trestných činů. „Veřejný zájem je přece daleko výš než je jméno pachatele,“ prohlásil předseda Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek.

Syndikát se navíc obává, že novela znemožní informovat třeba o prohřešcích politiků a ostatních veřejných činitelů. S tím ale ministerstvo nesouhlasí. „U případů, kde je člověk veřejně známý, se počítá s tím, že může veřejný zájem na poskytování informací převážit,“ řekla Steinerová.

Dalším bodem novely je zpřísnění úniků policejních odposlechů. Novinářům by nově hrozily milionové pokuty a těm, kdo jim je předají, i vězení. „Není možné, aby si jednotlivý policisté a novináři ve spolupráci rozhodovali o tom, že když to neumějí odstíhat, že to budou veřejně skandalizovat,“ prohlásil předseda Ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda.

I zde chce ale syndikát jasné garance, že soudy budou dbát na veřejný zájem. Senát proto vyzval, aby novelu přepracoval. Vládní novelu trestního řádu posoudí senátoři ještě na své listopadové schůzi. Pokud ji schválí a podepíše ji i prezident, v platnost vstoupí na jaře příštího roku