Praha - Téměř deset let je Marek Wollner hlavní tváří úspěšného investigativního pořadu Reportéři ČT. Často se pohyboval na hraně a jak sám říká, mezi politiky si za uplynulou dekádu příliš přátel nenašel. V chatu s diváky ale přiznal, že faktickou chybu v reportážích zpětně nikdy Reportéři ČT uznat nemuseli. Naopak - upozorňování na řadu chyb a nesprávností kolem nás je každotýdenní prací Wollnerova reportérského týmu.
Výhrůžky? Kolorit, co neřeším, říká Marek Wollner
Investigativní žurnalistice se Marek Wollner věnuje 20 let. Tak dlouho prý v podobně stresující práci vydrží málokdo – i když za tu dobu si reportéři prý ve vztahu k politikům vypěstovali zkušenosti a znalosti. „Tehdy převládalo spíš nadšení nad profesionalitou, politici měli před novináři - často o generaci či dvě mladšími - náskok… Dnes je to možná naopak. Máme už generaci zkušených novinářů, kteří odhalují zákulisí politiky se znalostí prvotřídních profesionálů,“ tvrdí Wollner.
Mezi investigativci často panuje rčení: Čím více vnějších nátlaků, tím kvalitnější práci odvádějí. Pro člověka zodpovědného za podobný pořad to znamená „pěstovat“ pro sebe nové nepřátele takřka týden co týden. „Výhrůžky patří k práci, je to kolorit, který moc neřeším… Radek John prý kdysi spal s pistolí pod polštářem, já spím vedle své čtyřleté dcery. A pokud se v noci nepočůrá, tak docela dobře,“ říká Wollner.
„Roztočené reportáže občas zastavím, když se dělá z prdu kulička. Jak často to je? Jednou za čtvrt roku maximálně. Většinou se to odhalí už při objasňování tématu na poradě. Ale ne každý týden můžete mít superbombu - bohužel a bohudík, to bychom žili ještě v šílenější zemi než teď.“
Vážnější tón ale přiznává šéf Reportérů ČT u dotazů týkajících se aktuálního dění na východ od nás. Ačkoliv mu jeho práce může často přinášet rozčarování, je rád, že dělá pátrací novinařinu zrovna v Česku. S podobným formátem by prý v direktivním ruském prostředí příliš nepochodil. „Pořad Reportéři ČT by v Rusku nemohl spatřit světlo světa. Pokud by se přesto dostal do éteru a odvysílal kritickou reportáž na adresu Kremlu, jaké vysíláme u nás o našich politicích, okamžitě bychom všichni skončili na dlažbě - a možná by to mělo pro nás ještě dramatičtější následky.“
Kompletní záznam chatu s Markem Wollnerem je k dispozici ZDE.
K ruským reáliím má Marek Wollner ostatně symbolicky podobný postoj jako jeho historický vzor – K. H. Borovský. Kromě něj vzhlíží také k Čapkovi nebo Peroutkovi. Oblíbeného moderátora sice Wollner neprozradil, zato sdílnější byl v ohlédnutí za bývalým vedením či Radou ČT. „Jiří Janeček měl svá různá období, znal jsem ho jako kolegu, pak se mu v té funkci trochu zatočila hlava, ale myslím, že zase dosedl na zem. Tlaky jsem od něj zažil různé, ale na druhou stranu - nemstil se mi, když jsem ho neposlechl. A naše kauzy se časem ukázaly pravdivé a on to pochopil…“
Těžké časy si prý Wollner prožil zejména za éry, kdy v Radě ČT měli silné slovo Jiří Baumruk nebo Helena Fibingerová. „Jejich aktivita ve prospěch stran, které zastupovali, byla daleko za hranou zákona, vyvíjeli tlak na mé nadřízené, aby zastavili naše reportáže nebo se nás snažili před nimi diskreditovat. Naopak Uhdeho Rada se chovala v tomto směru vždy slušně. Doufám, že tento styl bude pokračovat,“ napsal na chatu Wollner. Důležité podle něj je, aby v kontrolním orgánu seděly osvícené osobnosti s kulturním rozhledem, které „neohnou hřbet.“
- Pořad Reportéři ČT získal řadu odborných ocenění. Mezi nejznámější patří například kauzy Diag Human, předražené jízdenky Dopravního podniku, tunelování staveb dálničního obchvatu na jihu Prahy či pozadí lihové mafie kolem Radka Březiny.