Krizová mapa: Soutok Facebooku a Twitteru pomohl při povodních

• ČT24

12. 6. 201312. 6. 2013, 14:00|Zdroj: ČT24

Počet publikovaných příspěvků k povodním

Zdroj: ČT24

Praha – Současné povodně znovu ukázaly sílu sociálních sítí, lidé sdíleli prostřednictvím Facebooku či Twitteru informace o stoupajících hladinách i fotografie a videa z postižených oblastí. Česká televize s komunitou pohybující se na sociálních médiích pracovala aktivně už při povodních v roce 2010. Letos učinila další krok - vůbec poprvé využila nový systém zpracování občanských reportů. Spustila totiž projekt Krizová mapa Česka. Ta umožňuje zprávy přehledně geograficky vizualizovat či členit do kategorií a je tak potom praktickým nástrojem pro televizní zpravodajství a doplňkově také pro Integrovaný záchranný systém či humanitární organizace. Spolupráce diváků byla opět enormní.

Tým Krizové mapy publikoval od začátku více než 1 880 reportů. Celkově se jich v systému sešlo ovšem ještě mnohem více. Přímo ve formuláři na mapě uživatelé zadali 2 798 zpráv, lidé v divizi ČT Nová média ovšem monitorovali v prostředí mapy také automaticky importované zprávy diváků z facebookové stránky ČT24 (více než 4 500 zpráv) a tweety pod hashtagy #krizovamapa, #povodne či #povoden (těch bylo vice než 9 000). Přímo do mapy se dostávaly hlavně ty, které byly z webu www.krizovamapa.cz. Tyto byly také z velké části relevantní, z Facebooku a Twitteru tým zařazoval do mapy vzhledem k velkému objemu jen ty nejdůležitější. Ty, které se podařilo verifikovat u oficiálních orgánů či skrze další zdroje, dostávaly zelený štítek, který značí „ověřeno“.  

Zprávy se pak řadí pro přehlednost podle kategorií. Vůbec nejčastěji lidé krizovou mapu využívali pro nahrávání fotek a informace o momentálním stavu řek. Na mapě si pak lze vyhledat i konkrétní místo: kritická situace byla například na Mělnicku, uživatelé tak mohli najít nejnovější fotografie z vyplaveného Hořína, Lužce nebo Obříství. Tyto informace tým, ve kterém pomáhali i studenti ze Studií nových médií Filozofické fakulty UK, pak předává editorům televizního vysílání, dále se prověřují a pracují s nimi případně i dané štáby na místě. Slouží ale také komukoli dalšímu – do mapy mohou nahlížet záchranáři, lidé z humanitárních organizací či přímo občané – například tak lze zjistit, jakou situaci reportují ostatní z vesnice, kde žijí jejich příbuzní a podobně. 

Ve fázi úklidu byla do mapy operativně přidána kategorie „Koordinace pomoci“. Na projektu od začátku spolupracovaly Adra, Člověk v tísni a Český červený kříž. Tyto a další organizace poskytly postupně data o tom, kde jsou jejich koordinační centra, a ta byla také zanesena do mapy. Pomocí krizové mapy si také lidé mohou pomáhat přímo – podle lokace lze definovat nabídku i poptávku po pomoci. Většinou se jedná o úklidové práce nebo o materiální pomoc. Mezi potřebami se typicky objevují holinky, hrábě nebo lopaty, shánělo se ale také mobilní pódium pro pořádání benefičního koncertu. Pokud vám naopak nějaká věc přebývá a chcete pomoci obětem povodní, i to můžete udělat prostřednictvím krizové mapy - lidé nabízejí kancelářský nábytek, dětské oblečení, vybavení kuchyně a řadu dalších věcí.  

Podle údajů Google Analytics krizová mapa při tomto prvním ostrém nasazení zaznamenala 378 000 návštěv a zhruba 2,5 milionu zobrazených stran. 

Tým zúročil zkušenosti z povodní 2010

Jedním z impulzů k vytvoření projektu Krizové mapy bylo obrovské zapojení diváků do mimořádného zpravodajství ČT24 během povodní v roce 2010. Systém se opírá také o zahraniční zkušenosti z Haiti, Libye, Pákistánu a dalších míst, kde došlo k neštěstí a kde světová dobrovolnická komunita využívá systém krizového mapování nazvaný Ushahidi. Na stejném principu je postavená i Krizová mapa Česka, po odborné stráce s Českou televizí spolupracoval Jaroslav Valůch, který se zmíněných projektů v zahraničí účastnil. 

„Odehrává-li se nějaké neštěstí, přírodní či technogenní katastrofa, každá informace – byť zdánlivě nedůležitá – může být velmi cenná. Potvrzují to naše zkušenosti s krizovým zpravodajstvím při povodních v roce 2010 a naprosto stejně to dosvědčuje i tato čerstvá zkušenost s krizovou mapou,“ uvedla výkonná ředitelka divize ČT Nová média Pavlína Kvapilová.  

Právě během povodní v roce 2010 raketově vzrostl počet fanoušků facebookového profilu ČT24 - z počátečních 7 000 stoupl během 4 dní až na 32 000, uživatelé nahráli přes 4 000 aktuálních fotografií a na 1 000 videí. A velký zájem zaznamenal profil i během letošních záplav: v tuto chvíli už na stránce eviduje divize ČT Nová média více než 86 000 lidí. Čím dál početnější je také komunita na Twitteru, kde kanál ČT24 sleduje více než 31 000 uživatelů. 

Nárůst aktivity na FB stránce ČT24 podle údajů Facebook Insights:

Zdroj: ČT24

Diváci jsou v užívání sociálních sítí čím dál zběhlejší, což přispívá k jejich schopnosti rychle reportovat. „Celou tuto zkušenost si důkladně rozebereme, je rozhodně pořád se co učit. Řešit také budeme posilování kapacity. Každopádně děkujeme každému jednomu divákovi, kterému není lhostejné, co se ví, a najde si chvilku na to, aby se v dobrém zapojil. Velmi si toho vážíme,“ uzavírá Pavlína Kvapilová.

Pokud nám chcete sdělit své zkušenosti nebo připomínky ke Krizové mapě, využijte tento formulář a zaklikněte kategorii zpětná vazba.